Řípa: pravidla českého pravopisu

SLOVNÍ TVARY: Řípa ~ Řípech ~ Řípo ~ Řípou ~ Řípové ~ Řípovi ~ Řípu ~ Řípům ~ Řípy

	Podobné:
k	k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
	ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
p	popřípadě i po případě (případně)
	případ, -u m.
	připadat
	připadnout, příč. připadl
	případný
	připálenina ž.
	připálit, rozk. připal
	připásat (se), 1. j. připásám (se) i připášu (se), 3. mn. připásají (se) i připášou (se); rozk. připásej (se); podst. jm. připásání
r	rozskřípat, 1. j. rozskřípu i rozskřípám; rozk. rozskřípej; podst. jm. rozskřípání
s	skřípat, 1. j. skřípu i skřípám; rozk. skřípej; podst. jm. skřípání
t	tripartitní [-ty-]
	tripartitní [-ty-]
	třípatrový
z	zaskřípat, 1. j. zaskřípu i zaskřípám; rozk. zaskřípej; podst. jm. zaskřípání