Úši: pravidla českého pravopisu

u	uši ž. mn., 2. uší, 3. uším, 7. ušima

u	ucho s., mn. ž. 1., 4., 5. uši, 2. uší, 3. uším, 6. uších, 7. ušima (o tělesném ústrojí, jinak ucha, uch atd.)

u	ušít, 1. j. ušiji i ušiju, 3. mn. ušijí i ušijou; rozk. ušij; příč. ušil, ušit

	Podobné:
d	Dušičky, -ček ž. pomn.
h	hluchý, mn. hluší, 2. st. hlušší
	hlušina ž.
j	jednoduchý, mn. jednoduší, 2. st. jednodušší
m	Midas, -ase i -da m.; Midasovy uši
	moucha ž., mn. 2. much, 3. mouchám atd.; muší
	muší (k moucha)
n	namouduši i na mou duši (opravdu)
	narušitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
o	odvzdušit i odvzdušnit
	osoušet, 3. mn. osoušejí i osouší
	ovzduší s.
	ozkoušet, 3. mn. ozkoušejí i ozkouší
p	pastuší tobolka
	pokoušet, 3. mn. pokoušejí i pokouší
	pokušitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
	přezkoušet, 3. mn. přezkoušejí i přezkouší
	příslušet, 3. mn. příslušejí i přísluší
	provzdušit i provzdušnit
	průdušinka ž.
r	ropucha ž.; ropuší
s	slušet, 3. mn. sluší i slušejí
	Sušice (na Moravě), -ic ž. pomn.; sušický
	Sušice (v Čechách), -e ž.; sušický
	sušící (kdo nebo co suší)
	sušicí (např. stroj)
	sušička ž., jedn. 3., 6. -čce
	sušina ž.
t	tušit, podst. jm. tušení
v	výbušina i výbušnina ž.
	vysoušet, 3. mn. vysoušejí i vysouší
	vyzkoušet, 3. mn. vyzkoušejí i vyzkouší
	vzrušit (se), podst. jm. vzrušení
z	zakoušet, 3. mn. zakoušejí i zakouší
	zasmušilý
	zjednodušit
	zkoušet, 3. mn. zkoušejí i zkouší
	zkrušit
	zrušit