Pravidla českého pravopisu

cčít, -e m. (zařízení)
 čítanka, -y ž.
 čítárenský
 čítárna, -y ž.
 čítat, podst. jm. čítání
 čitatel, -e m., mn. 1. -e i -é, 7. -i
 čitelný
 Podobné:
aanalogový (např. počítač)
bbratr, -a m., mn. 1., 5. bratři, 2. bratrů, 3. bratrům atd., vedle toho v určitých významech 1. bratří, 2. bratří, 3. bratřím atd.; čeští bratři i čeští bratří; Bratři v triku (filmové studio)
 buničitý
cčtveračit
 cvičit
 cvičitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
ddivočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat)
 dosvědčit, rozk. dosvědč i dosvědči, dosvědčte i dosvědčete
 dozajista (určitě, ovšem)
eeditor [-dy-], -u m. (počítačový program)
 editor [-dy-], -u m. (počítačový program)
hhlinitopísčitý
iinternet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
 internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
kklíčit, rozk. klič
 kolik, ve spojení s počítaným předmětem 2., 3., 6., 7. p. kolika (kolik lidí, od kolika lidí, kolika lidem)
 křemičitan, -u m.
lléčit, rozk. leč i léči
 léčitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 líčit, rozk. lič; podst. jm. líčení
 loučit se, rozk. luč se
mměkčit
 mikropočít, -e m.
 minipočít [-ny-], -e m.
 mrzačit
nnačít, 1. j. načnu; rozk. načni, načněte; příč. načal, načat; podst. jm. načetí
 nacvičit
 nadlehčit
 nadskočit
 naklíčit, rozk. naklič
 nalíčit, rozk. nalič
 navlhčit
 nedopočitatelný i nedopočítatelný
 nespočitatelný i nespočítatelný
 nevyléčitelný
 nevypočitatelný i nevypočítatelný
 nezapočitatelný i nezapočítatelný
 nezúročitelný
oobklíčit, rozk. obklič
 obměkčit
 obstát, 1. j. obstojím; rozk. obstůj; příč. obstál (osvědčit se)
 odčítačka ž., jedn. 3., 6. -čce
 odčítat i odečítat, podst. jm. odčítání i odečítání
 odečítat i odčítat, podst. jm. odečítání i odčítání
 odkysličit
 odlehčit
 odlíčit (se), rozk. odlič (se)
 odpočítat, podst. jm. odpočítání
 odpočitatelný i odpočítatelný
 odstrčit
 odtočit
 oduhličit
 okysličit
 omráčit, rozk. omrač
 osvědčit, rozk. osvědč i osvědči, osvědčte i osvědčete; podst. jm. osvědčení
 osvědčovat (k osvědčit)
 ověnčit
 ozvučit
ppáčit, rozk. pač
 pan, -a m., jedn. 3., 6. panu, 7. panem (jen v č. jedn., ve spojení se jmény osob, např. pan učitel, pan Novák)
 písčitý
 ploténka ž. (chrupavčitá destička mezi obratli)
 počít, 1. j. počnu; rozk. počni, počněte; příč. počal, počat; podst. jm. početí
 počít, -e m.
 počítačka ž., jedn. 3., 6. -čce
 počitadlo i počítadlo s.
 počítat, podst. jm. počítání
 počitatelný i počítatelný
 počitek, -tku m.
 podstrčit
 políčit, rozk. polič
 pootočit
 předčit, rozk. předči, předčete
 předčít, -e m.
 předčítat, podst. jm. předčítání
 předčitatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 předklíčit, rozk. předklič
 předurčit
 přepočítat, podst. jm. přepočítání
 přesvědčit, rozk. přesvědč i přesvědči, přesvědčte i přesvědčete; příč. přesvědčen
 příčit se, rozk. (ne)přič se
 přičítat, podst. jm. přičítání
 připočítat, podst. jm. připočítání
 připočitatelný i připočítatelný
 přisvědčit, rozk. přisvědč i přisvědči, přisvědčte i přisvědčete
 pročítat, podst. jm. pročítání
 propočítat, podst. jm. propočítání
 propůjčit, rozk. propůjč
 prosmýčit, rozk. prosmyč
 půjčit, rozk. půjč, půjčte
 pytlačit
rrozcvičit (se)
 rozhořčit (se), příč. rozhořčen
 rozkročit (se)
 rozpačitý
 rozpočitadlo i rozpočítadlo s.
 rozpočítat, podst. jm. rozpočítání
 rozpůjčit, rozk. rozpůjč
 rozskočit se
 roztrpčit
Naposledy hledáno:

čít, lakli, neo, číslit, osuň, říhač, klepit, proudnice, počí, setrvačný

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.