Pravidla českého pravopisu

eementálský sýr
 Emerich, -a m.
 emeritní
 Podobné:
aazbestocement, -u m.
bbesemerovat [-se-]
 Bessemerova ocel
 bezplemenný
 bezzemek, -mka m.
 břemeno s., jedn. 2. -ena i -ene ; Čertovo břemeno (hora)
 břímě (kniž.) s., viz břemeno
cČechy, Čech ž. pomn., 3. -ám, 6. -ách, 7. -ami (země); Čech, -a m.; český, mn. čeští
 cement, -u m.
 cementárna, -y ž.
 cementit [-ty-], -u m.
 český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
 cizozemec, -mce m.; cizozemka ž.
 Clemens viz Klemens
dDemänová [ďeme-], -é ž.; demänovský
 Demänová [ďeme-], -é ž.; demänovský
 demence ž.
 dementi [-ty] s. neskl.
 dementovat
 Demeter, -try i neskl. ž.
 Demokratický jemen, D-ého J-u m.; Jemenská lidově demokratická republika; Jemenec m.; jemenský
 departement [departmán], -u m. (franc. oblast)
 drobnosemenný
eefemérní
 element, -u m.
 elementární
 enjambement [anžambmá], -mentu [-mánu] m. i neskl. s.
 Euhemeros, -ra m.
 exkrement, -u m.
jJemen, -u m.; Jemenec, -nce m.; jemenský
 Jemen, -u m.; Jemenská republika; Jemenec m.; jemenský
kKlemens i Clemens [k-] i Klement, -menta m.
 Klement i Kliment, -a m.
 Klement i Kliment, -a m.
 Klementinum [-tý-], -na s.
 Klementýna i Klementina [-tý-] ž.
 Klementýna i Klementina [-tý-], -y ž.
 kolej, -e ž.; Klementinská kolej; kolej Jednota; kolej Jarov, kolej Na Větrníku
 komplementarita ž.
 komplementární
 koruna ž.; svatováclavská koruna (korunovační klenot); země Koruny české (české země i České země)
 křemen, -e i -u m.
 křemenáč, -e m.
 křemenec, -nce m.
 křemenný
 krytosemenný
lližina ž. (podklad pod břemeno, trámec)
mmanagement [menydž-], -u m.
 memento s.
 mnohosemenný
nnahosemenný
 natěrač, -e m. (řemeslník)
 nemálo přísl., 2. st. neméně
 Německo s.; Spolková republika Německo; Němec, -mce m.; německý, mn. -čtí
 Německo,-a s.; Spolková republika Německo; Němec m.; německý
 Němen, -u m.; němenský
 neměnnost, -i ž.
 neměnný; neměnně
 Nemesis [-ezi-], -mese i neskl. ž.
 němý; němě
 nížina ž.; slezská nížina (geol.); Malá nížina uherská (zeměp.)
 Nizozemsko s.; Nizozemec, -mce m.; nizozemský
 Nizozemsko, -a s.; Nizozémské království; Nizozemec m.; nizozemský
oodemlít, 1. j. odemelu; rozk. odemel; příč. odemlel, odemlet
 Ohňová země
 oněmět, 3. mn. oněmějí i oněmí; příč. oněměl
 orient, -u m. (východ); Orient (východní země)
 osinkocement, -u m.
ppancíř, -e m. (v zemědělství ap.)
 pánev, -nve ž.; Třeboňská pánev i pánev Třeboňská (zeměp.); hornoslezská uhelná pánev (geol.)
 planeta ž.; planeta Země
 plémě s., viz plemeno
 plemenářství s.
 plemeník, -a m.; plemenice ž.
 plemenný
 plemeno s., jedn. 2. -ena i -ene
 podemlít, 1. j. podemelu; rozk. podemel; příč. podemlel, podemlet
 Pontos, lat. Pontus, -tu m. (země); pontský
 portlandský cement
 přeměna ž.
 přeměněný
 přeměnný
 přemlít, 1. j. přemelu; rozk. přemel; příč. přemlel, přemlet
 přiřknout, 1. j. přiřknu; rozk. přiřkni, přiřkněme; příč. přiřkl, přiřčen i přiřknut; podst. jm. přiřčení i přiřknutí
 přízemek, -mku m.
rřemen, -e i -u m.
 řemenatka ž.
 řemenice ž.
 Remeš, -e ž.; remešský
 řemeslnický
 řemeslnictvo s.
 řemeslník, -a m.; řemeslnice ž.
 řemeslný
 rozemlít, 1. j. rozemelu; rozk. rozemel; příč. rozemlel, rozemlet; podst. jm. rozemletí
 rozsemenit (se)
ssémě i símě s., viz semeno
 semenáč, -e m.
 semenářství s.
 semeník, -u m.
 semeniště, -iště s., mn. 2. -išť
Naposledy hledáno:

éme, cítěl, úhelník, mazlit, jáhla, cídicí, minnesotsky, zrezivě, řídící, rozvinou

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.