Tvar Ekla převeden na Ekl
| e | eklekticizmus [-ty-], -izmu i eklekticismus [-ty-zm-], -ismu m. |
| eklektický [-ty-] | |
| eklektik [-ty-], -a m. | |
| ekliptický [-ty-] | |
| ekliptika [-ty-] ž. | |
| ekloga, -y ž., jedn. 3., 6. -ze |
| Podobné: | |
| c | ceknout, příč. cekl i ceknul |
| d | deklamace ž. |
| deklamátor, -a m. | |
| deklamovat | |
| deklarace ž.; Martinská deklarace | |
| deklarační | |
| deklarativní [-ty- i -tý-] | |
| deklarovat | |
| deklasovat [-so-] | |
| deklinace ž. | |
| dopéci i dopéct, 1. j. dopeču, 3. mn. dopečou; rozk. dopeč; příč. dopekl, dopečen | |
| doříci i doříct, 1. j. dořeknu; rozk. dořekni; příč. dořekl, dořeknut i dořečen i dořčen | |
| dosíci i dosíct, 1. j. doseču, 3. mn. dosečou; rozk. doseč; příč. dosekl, dosečen (dosekat) | |
| dovléci i dovléct, 1. j. dovleču, 3. mn. dovlečou; rozk. dovleč; příč. dovlekl, dovlečen | |
| dovléknout i dovlíknout, příč. dovlékl, dovléknul i dovlíkl, dovlíknul | |
| k | kleknout, příč. klekl |
| m | Meklenbursko, -a s.; Meklenburčan m.; meklenburský |
| měknout, příč. měkl | |
| n | naměklý |
| napéci i napéct, 1. j. napeču, 3. mn. napečou; rozk. napeč; příč. napekl, napečen | |
| nasíci i nasíct, 1. j. naseču, 3. mn. nasečou; rozk. naseč; příč. nasekl, nasečen | |
| natéci i natéct, 3. j. nateče, 3. mn. natečou; rozk. nateč; příč. natekl | |
| nateklý | |
| navléci i navléct, 1. j. navleču, 3. mn. navlečou; rozk. navleč; příč. navlekl, navlečen | |
| navléknout i navlíknout, příč. navlékl, navléknul i navlíkl, navlíknul | |
| Neckar [nekl-], -u m.; neckarský | |
| o | obléci i obléct, 1. j. obleču, 3. mn. oblečou; rozk. obleč; příč. oblekl, oblečen |
| obléknout i oblíknout, příč. oblékl, obléknul i oblíkl, oblíknul | |
| obtéci i obtéct, 3. mn. obtečou; rozk. obteč; příč. obtekl | |
| odříci i odříct i odřeknout, 1. j. odřeknu; rozk. odřekni; příč. odřekl, odřeknut; podst. jm. odřeknutí | |
| odtéci i odtéct, 3. mn. odtečou; rozk. odteč; příč. odtekl | |
| odvléci i odvléct, 1. j. odvleču, 3. mn. odvlečou; rozk. odvleč; příč. odvlekl, odvlečen | |
| odvléknout i odvlíknout, příč. odvlékl, odvléknul i odvlíkl, odvlíknul | |
| opéci i opéct, 1. j. opeču, 3. mn. opečou; rozk. opeč; příč. opekl, opečen | |
| otéci i otéct, 1. j. oteču, 3. mn. otečou; rozk. (ne)oteč; příč. otekl | |
| oteklý | |
| p | péci i péct, 1. j. peču, 3. mn. pečou; rozk. peč; příč. pekl, pečen |
| peklo s. | |
| podřeknout se i podříci se i podříct se, 1. j. podřeknu se; rozk. podřekni se; příč. podřekl se; podst. jm. podřeknutí | |
| podtéci i podtéct, 3. mn. podtečou; rozk. podteč; příč. podtekl | |
| podvléci i podvléct, 1. j. podvleču, 3. mn. podvlečou; rozk. podvleč; příč. podvlekl, podvlečen | |
| posíci i posíct, 1. j. poseču, 3. mn. posečou; rozk. poseč; příč. posekl, posečen | |
| povléci i povléct, 1. j. povleču, 3. mn. povlečou; rozk. povleč; příč. povlekl, povlečen | |
| povléknout i povlíknout, příč. povlékl, povléknul i povlíkl, povlíknul | |
| překlad, -u m. | |
| překládat, podst. jm. překládání | |
| překladatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i | |
| překladiště, -iště s., mn. 2. -išť | |
| překladištní | |
| překládka ž. | |
| překlápět, 3. mn. překlápějí i překlápí | |
| překližka ž. | |
| přeřeknout se i přeříci se i přeříct se, 1. j. přeřeknu se; rozk. přeřekni se; příč. přeřekl se; podst. jm. přeřeknutí | |
| přetéci i přetéct, 3. mn. přetečou; rozk. přeteč; příč. přetekl | |
| převléci i převléct, 1. j. převleču, 3. mn. převlečou; rozk. převleč; příč. převlekl, převlečen | |
| převléknout i převlíknout, příč. převlékl, převléknul i převlíkl, převlíknul | |
| připéci i připéct, 1. j. připeču, 3. mn. připečou; rozk. připeč; příč. připekl, připečen | |
| přitéci i přitéct, 3. mn. přitečou; příč. přitekl | |
| přivléci i přivléct, 1. j. přivleču; rozk. přivleč; příč. přivlekl, přivlečen | |
| přivléknout i přivlíknout, příč. přivlékl, přivléknul i přivlíkl, přivlíknul | |
| propéci i propéct, 1. j. propeču, 3. mn. propečou; rozk. propeč; příč. propekl, propečen | |
| prořeknout (se) i proříci (se) i proříct (se), 1. j. prořeknu (se); rozk. prořekni (se); příč. prořekl (se), prořečen i prořeknut; podst. jm. prořeknutí | |
| protéci i protéct, 3. mn. protečou; rozk. proteč; příč. protekl | |
| provléci i provléct, 1. j. provleču, 3. mn. provlečou; rozk. provleč; příč. provlekl, provlečen | |
| provléknout i provlíknout, příč. provlékl, provléknul i provlíkl, provlíknul | |
| r | reklama, -y ž. |
| reklamace ž. | |
| reklamační | |
| reklamní; reklamně | |
| reklamovat | |
| říci i říct, 1. j. řeknu; rozk. řekni; příč. řekl, řečen | |
| rozeklaný | |
| rozměklý | |
| rozměknout, příč. rozměkl | |
| rozpéci i rozpéct, 1. j. rozpeču, 3. mn. rozpečou; rozk. rozpeč; příč. rozpekl, rozpečen | |
| rozseknout, příč. rozsekl i rozseknul | |
| roztéci se i roztéct se, 3. mn. roztečou se; rozk. rozteč se; příč. roztekl se | |
| rozutéci se i rozutéct se, 3. mn. rozutečou se; rozk. rozutečte se; příč. rozutekl se | |
| rozvléknout i rozvlíknout, příč. rozvlékl, rozvléknul i rozvlíkl, rozvlíknul | |
| rozvzteklený | |
| s | seknout, příč. sekl i seknul |
| seseknout, příč. sesekl i seseknul | |
| sesíci i sesíct, 1. j. seseču, 3. mn. sesečou; rozk. seseč; příč. sesekl, sesečen | |
| sesmeknout, příč. sesmekl | |
| síci i síct, 1. j. seču, 3. mn. sečou; rozk. seč; příč. sekl, sečen | |
| smeknout, příč. smekl | |
| spéci i spéct, 1. j. speču, 3. mn. spečou; rozk. speč; příč. spekl, spečen (pečením spojit); jiné je zpéci i zpéct (pečením spotřebovat) | |
| speklý | |
| stéci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); příč. stekl (se) (dolů nebo dohromady); jiné je ztéci (kniž., např. hradby) | |
| štěknout, příč. štěkl i štěknul | |
| svléci i svléct i svlíct, 1. j. svleču, 3. mn. svlečou; rozk. svleč; příč. svlekl, svlečen | |
| svléknout i svlíknout, příč. svlékl, svléknul i svlíkl, svlíknul | |
| t | téci i téct, 3. mn. tečou; rozk. teč; příč. tekl |
| Tekla, -y ž. | |
| u | uleknout se, příč. ulekl se |
| upéci i upéct, 1. j. upeču, 3. mn. upečou; rozk. upeč; příč. upekl, upečen | |
| uřeknout se i uříci se i uříct se, 1. j. uřeknu se; rozk. (ne)uřekni se; příč. uřekl se; podst. jm. uřeknutí | |
| useknout, příč. usekl i useknul | |
| utéci i utéct, 1. j. uteču, 3. mn. utečou; rozk. uteč; příč. utekl | |
| v | vléci i vléct, 1. j. vleču, 3. mn. vlečou; rozk. vleč; příč. vlekl, vlečen |
ekl, chmýří, naďa, žiar, zruč, žďár, azbuka, ústí, vraný, týn