říč: pravidla českého pravopisu

r	řičet, 3. mn. řičí
	říční
	říčný (uřícený)

	Podobné:
a	Afrika ž.; Afričan, -a m.; africký, mn. -čtí
	Afrika, -y ž.; Afričan m.; africký
	Amerika ž.; Američan, -a m.; americký, mn. -čtí
	Amerika, -y ž.; Američan m.; americký
b	bát se, 3. mn. bojí se; rozk. (ne)boj se; příč. bál se
	bdít, 1. j. bdím, 3. mn. bdí; rozk. bdi; příč. bděl
	bělet (se), 3. mn. bělejí (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
	bělit, 3. mn. bělí; rozk. běl; příč. bělil
	bezpříčinný
	bít, 1. j. biji i biju, 3 mn. bijí i bijou; rozk. bij; příč. bil, bit
	blahopřát, 1. j. blahopřeji i blahopřeju, 3. mn. blahopřejí i blahopřejou; rozk. blahopřej; příč. blahopřál; podst. jm. blahopřání
	blednout, příč. bledl
	bliknout, příč. blikl i bliknul
	blít, 1. j. bliji i bliju, 3. mn. blijí i blijou; rozk. blij; příč. blil; podst. jm. blití
	blýsknout (se), příč. blýskl (se) i blýsknul (se)
	bodnout, příč. bodl i bodnul, bodnut
	bortit, příč. borcen
	bouchnout, příč. bouchl i bouchnul
	brát, 1. j. beru, 2. j. bereš, ..., 3. mn. berou; rozk. ber; příč. bral, brán; podst. jm. braní
	brázdit, příč. brázděn
	břinknout, příč. břinkl i břinknul
	brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení
	brzdit, rozk. brzdi i brzď; příč. brzděn; podst. jm. brzdění
	budit, příč. buzen; podst. jm. buzení
	buřič, -e m.
	buřičský, mn. -čští
	buřičství s.
	bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
	být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
c	capriccio [kapričo], -ccia s.
	časoměřič, -e m.
	časoměřičský, mn. -čští
	cedit, příč. cezen
	ceknout, příč. cekl i ceknul
	černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
	černit, 3. mn. černí; příč. černil (barvit načerno)
	chcípnout, příč. chcípl i chcípnul
	chladit, příč. chlazen; podst. jm. chlazení
	chladnout, příč. chladl
	chňapnout, příč. chňapl i chňapnul
	chřadnout, příč. chřadl
	chrstnout, příč. chrstl i chrstnul
	chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
	chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
	chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
	chybit, 3. mn. chybí; příč. chybil; podst. jm. chybení (udělat chybu)
	chytit, příč. chytil, chycen
	chytnout, příč. chytl, chytnut
	čichnout, příč. čichl
	cídit, rozk. ciď; příč. cíděn
	cinknout, příč. cinkl i cinknul
	číst, 1. j. čtu, 3. mn. čtou; rozk. čti, čtěte; příč. četl, četla i čtla, čten; podst. jm. čtení
	čistit, rozk. čisti i čisť; příč. čištěn i čistěn
	cítit, rozk. ciť; příč. cítěn; podst. jm. cítění
	členit, příč. členěn
	clít, 1. j. clím, 3. mn. clí; rozk. cli; příč. clil, clen; podst. jm. clení
	čmárnout, příč. čmárl i čmárnul
	čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
	couvnout, příč. couvl i couvnul
	cpát, 1. j. cpu; rozk. cpi, cpěte i cpete; příč. cpal; podst. jm. cpaní
	čpět, 3. mn. čpí; rozk. čpi, čpěte; příč. čpěl; podst. jm. čpění
	črtnout, příč. črtl i črtnul
	ctít, 3. mn. ctí; rozk. cti, ctěte; příč. ctil, ctěn
	čtvrtit, příč. čtvrcen
	cvaknout, příč. cvakl i cvaknul
	cvrknout, příč. cvrkl i cvrknul
d	dát, 1. j. dám, 3. mn. dají; rozk. dej; příč. dal, dán; podst. jm. dání
	dbát, 1. j. dbám; příč. dbal; podst. jm. dbání
	děsit, rozk. děs; příč. děšen
	dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
	dít, 1. j. dím, 3. mn. dějí; příč. děl
	dláždit, příč. dlážděn
	dlít, 1. j. dlím, 3. mn. dlejí i dlí; rozk. (ne)dli; příč. dlel
	dloubnout, příč. dloubl i dloubnul
	dlužit, příč. dlužen
	dmout, 1. j. dmu; rozk. dmi, dměte; příč. dmul, dmut; podst. jm. dmutí
	dnít se, 3. j. dní se; příč. dnilo se
	doběhnout, příč. doběhl, doběhnut; podst. jm. doběhnutí
	dobít, 1. j. dobiji i dobiju, 3. mn. dobijí i dobijou; rozk. dobij; příč. dobil, dobit; podst. jm. dobití
	dobrat, 1. j. doberu, 2. dobereš, ..., 3. mn. doberou; rozk. dober; příč. dobral, dobrán; podst. jm. dobrání
	dobýt, 1. j. dobudu i dobydu; rozk. dobuď; příč. dobyl, dobyt; podst. jm. dobytí
	dočíst, 1. j. dočtu; rozk. dočti, dočtěte; příč. dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. dočtení
	dohlédnout i dohlídnout, příč. dohlédl, dohlédnul i dohlídl, dohlídnul
	dohmátnout, příč. dohmátl
	dohnat, 1. j. doženu; rozk. dožeň; příč. dohnal, dohnán
	dohodnout, příč. dohodl
	dohrát, 1. j. dohraji i dohraju, 3. mn. dohrají i dohrajou; rozk. dohraj i dohrej; příč. dohrál, dohrán; podst. jm. dohrání
	dohřát, 1. j. dohřeji i dohřeju, 3. mn. dohřejí i dohřejou; rozk. dohřej; příč. dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí
	dohřmět i dohřmít, 3. mn. dohřmí; rozk. dohřmi, dohřměte; příč. dohřměl
	dojet, 1. j. dojedu; rozk. dojeď; příč. dojel, dojet; podst. jm. dojetí
	dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
	dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. dojití
	dojmout, 1. j. dojmu; příč. dojal, dojat; podst. jm. dojetí
	dolehnout, příč. dolehl
	dolétnout i dolítnout, příč. dolétl, dolétnul i dolítl, dolítnul
	dolézt, 1. j. dolezu; rozk. dolez; příč. dolezl
	dolít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. dolijí, dolejí i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; příč. dolil, dolit; podst. jm. dolití
	domést, 1. j. dometu; rozk. domeť; příč. dometl, dometen
	domoci se i domoct se, 1. j. domohu se i domůžu se, 2. domůžeš se, ..., 3. mn. domohou se i domůžou se; rozk. domoz se; příč. domohl se
	domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení