Pravidla českého pravopisu

rřičet, 3. mn. řičí
 říč
 říč (uřícený)
 Podobné:
aAfrika ž.; Afričan, -a m.; africký, mn. -čtí
 Afrika, -y ž.; Afričan m.; africký
 Amerika ž.; Američan, -a m.; americký, mn. -čtí
 Amerika, -y ž.; Američan m.; americký
bbát se, 3. mn. bojí se; rozk. (ne)boj se; příč. bál se
 bdít, 1. j. bdím, 3. mn. bdí; rozk. bdi; příč. bděl
 bělet (se), 3. mn. bělejí (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
 bělit, 3. mn. bělí; rozk. běl; příč. bělil
 bezpříčinný
 bít, 1. j. biji i biju, 3 mn. bijí i bijou; rozk. bij; příč. bil, bit
 blahopřát, 1. j. blahopřeji i blahopřeju, 3. mn. blahopřejí i blahopřejou; rozk. blahopřej; příč. blahopřál; podst. jm. blahopřání
 blednout, příč. bledl
 bliknout, příč. blikl i bliknul
 blít, 1. j. bliji i bliju, 3. mn. blijí i blijou; rozk. blij; příč. blil; podst. jm. blití
 blýsknout (se), příč. blýskl (se) i blýsknul (se)
 bodnout, příč. bodl i bodnul, bodnut
 bortit, příč. borcen
 bouchnout, příč. bouchl i bouchnul
 brát, 1. j. beru, 2. j. bereš, ..., 3. mn. berou; rozk. ber; příč. bral, brán; podst. jm. braní
 brázdit, příč. brázděn
 břinknout, příč. břinkl i břinknul
 brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení
 brzdit, rozk. brzdi i brzď; příč. brzděn; podst. jm. brzdění
 budit, příč. buzen; podst. jm. buzení
 buřič, -e m.
 buřičský, mn. -čští
 buřičství s.
 bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
 být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
ccapriccio [kapričo], -ccia s.
 časoměřič, -e m.
 časoměřičský, mn. -čští
 cedit, příč. cezen
 ceknout, příč. cekl i ceknul
 černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
 černit, 3. mn. černí; příč. černil (barvit načerno)
 chcípnout, příč. chcípl i chcípnul
 chladit, příč. chlazen; podst. jm. chlazení
 chladnout, příč. chladl
 chňapnout, příč. chňapl i chňapnul
 chřadnout, příč. chřadl
 chrstnout, příč. chrstl i chrstnul
 chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
 chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
 chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
 chybit, 3. mn. chybí; příč. chybil; podst. jm. chybení (udělat chybu)
 chytit, příč. chytil, chycen
 chytnout, příč. chytl, chytnut
 čichnout, příč. čichl
 cídit, rozk. ciď; příč. cíděn
 cinknout, příč. cinkl i cinknul
 číst, 1. j. čtu, 3. mn. čtou; rozk. čti, čtěte; příč. četl, četla i čtla, čten; podst. jm. čtení
 čistit, rozk. čisti i čisť; příč. čištěn i čistěn
 cítit, rozk. ciť; příč. cítěn; podst. jm. cítění
 členit, příč. členěn
 clít, 1. j. clím, 3. mn. clí; rozk. cli; příč. clil, clen; podst. jm. clení
 čmárnout, příč. čmárl i čmárnul
 čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
 couvnout, příč. couvl i couvnul
 cpát, 1. j. cpu; rozk. cpi, cpěte i cpete; příč. cpal; podst. jm. cpaní
 čpět, 3. mn. čpí; rozk. čpi, čpěte; příč. čpěl; podst. jm. čpění
 črtnout, příč. črtl i črtnul
 ctít, 3. mn. ctí; rozk. cti, ctěte; příč. ctil, ctěn
 čtvrtit, příč. čtvrcen
 cvaknout, příč. cvakl i cvaknul
 cvrknout, příč. cvrkl i cvrknul
ddát, 1. j. dám, 3. mn. dají; rozk. dej; příč. dal, dán; podst. jm. dání
 dbát, 1. j. dbám; příč. dbal; podst. jm. dbání
 děsit, rozk. děs; příč. děšen
 dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
 dít, 1. j. dím, 3. mn. dějí; příč. děl
 dláždit, příč. dlážděn
 dlít, 1. j. dlím, 3. mn. dlejí i dlí; rozk. (ne)dli; příč. dlel
 dloubnout, příč. dloubl i dloubnul
 dlužit, příč. dlužen
 dmout, 1. j. dmu; rozk. dmi, dměte; příč. dmul, dmut; podst. jm. dmutí
 dnít se, 3. j. dní se; příč. dnilo se
 doběhnout, příč. doběhl, doběhnut; podst. jm. doběhnutí
 dobít, 1. j. dobiji i dobiju, 3. mn. dobijí i dobijou; rozk. dobij; příč. dobil, dobit; podst. jm. dobití
 dobrat, 1. j. doberu, 2. dobereš, ..., 3. mn. doberou; rozk. dober; příč. dobral, dobrán; podst. jm. dobrání
 dobýt, 1. j. dobudu i dobydu; rozk. dobuď; příč. dobyl, dobyt; podst. jm. dobytí
 dočíst, 1. j. dočtu; rozk. dočti, dočtěte; příč. dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. dočtení
 dohlédnout i dohlídnout, příč. dohlédl, dohlédnul i dohlídl, dohlídnul
 dohmátnout, příč. dohmátl
 dohnat, 1. j. doženu; rozk. dožeň; příč. dohnal, dohnán
 dohodnout, příč. dohodl
 dohrát, 1. j. dohraji i dohraju, 3. mn. dohrají i dohrajou; rozk. dohraj i dohrej; příč. dohrál, dohrán; podst. jm. dohrání
 dohřát, 1. j. dohřeji i dohřeju, 3. mn. dohřejí i dohřejou; rozk. dohřej; příč. dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí
 dohřmět i dohřmít, 3. mn. dohřmí; rozk. dohřmi, dohřměte; příč. dohřměl
 dojet, 1. j. dojedu; rozk. dojeď; příč. dojel, dojet; podst. jm. dojetí
 dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
 dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. dojití
 dojmout, 1. j. dojmu; příč. dojal, dojat; podst. jm. dojetí
 dolehnout, příč. dolehl
 dolétnout i dolítnout, příč. dolétl, dolétnul i dolítl, dolítnul
 dolézt, 1. j. dolezu; rozk. dolez; příč. dolezl
 dolít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. dolijí, dolejí i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; příč. dolil, dolit; podst. jm. dolití
 domést, 1. j. dometu; rozk. domeť; příč. dometl, dometen
 domoci se i domoct se, 1. j. domohu se i domůžu se, 2. domůžeš se, ..., 3. mn. domohou se i domůžou se; rozk. domoz se; příč. domohl se
 domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
Naposledy hledáno:

říč, hraš, dlň, síť, lyči, snych, omár, myslu, kypřit, zorí

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.