Dení: pravidla českého pravopisu

d	deník, -u m.

	Podobné:
c	čtrnáctideník, -u m.
d	dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
	dopadnout, příč. dopadl, dopaden; podst. jm. dopadení (chycení), dopadnutí (padnutí)
j	jíst, 1. j. jím, 3. mn. jedí; rozk. jez; příč. jedl, jeden; podst. jm. jedení
n	nádeník, -a m.; nádenice ž.
	najíst se, 1. j. najím se, 3. mn. najedí se; rozk. najez se; příč. najedl se, najeden; podst. jm. najedení
	napadnout, příč. napadl, napaden; podst. jm. napadení i napadnutí
p	přejíst se, 1. j. přejím se, 3. mn. přejedí se; rozk. (ne)přejez se; příč. přejedl se, přejeden; podst. jm. přejedení
	přepadnout, příč. přepadl, přepaden; podst. jm. přepadení i přepadnutí
s	svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit)
t	týdeník, -u m.
u	ukradnout, 1. j. ukradnu; rozk. ukradni; příč. ukradl, ukraden; podst. jm. ukradení
	ukrást, 1. j. ukradnu; rozk. ukradni; příč. ukradl, ukraden; podst. jm. ukradení
v	vedení stř.
	vyjíst, 1. j. vyjím, 3. mn. vyjedí; rozk. vyjez; příč. vyjedl, vyjeden; podst. jm. vyjedení
z	zajíst, 1. j. zajím, 3. mn. zajedí; rozk. zajez; příč. zajedl, zajeden; podst. jm. zajedení
	zvést, 1. j. zvedu; rozk. zveď; příč. zvedl, zveden; podst. jm. zvedení (zkazit); jiné je svést (dolů, dohromady, ke zlému apod.)