Eme: pravidla českého pravopisu

e	ementálský sýr
	Emerich, -a m.
	emeritní

	Podobné:
a	azbestocement, -u m.
b	besemerovat [-se-]
	Bessemerova ocel
	bezplemenný
	bezzemek, -mka m.
	břemeno s., jedn. 2. -ena i -ene ; Čertovo břemeno (hora)
	břímě (kniž.) s., viz břemeno
c	Čechy, Čech ž. pomn., 3. -ám, 6. -ách, 7. -ami (země); Čech, -a m.; český, mn. čeští
	cement, -u m.
	cementárna, -y ž.
	cementit [-ty-], -u m.
	český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
	cizozemec, -mce m.; cizozemka ž.
	Clemens viz Klemens
d	Demänová [ďeme-], -é ž.; demänovský
	Demänová [ďeme-], -é ž.; demänovský
	demence ž.
	dementi [-ty] s. neskl.
	dementovat
	Demeter, -try i neskl. ž.
	Demokratický jemen, D-ého J-u m.; Jemenská lidově demokratická republika; Jemenec m.; jemenský
	departement [departmán], -u m. (franc. oblast)
	drobnosemenný
e	efemérní
	element, -u m.
	elementární
	enjambement [anžambmá], -mentu [-mánu] m. i neskl. s.
	Euhemeros, -ra m.
	exkrement, -u m.
j	Jemen, -u m.; Jemenec, -nce m.; jemenský
	Jemen, -u m.; Jemenská republika; Jemenec m.; jemenský
k	Klemens i Clemens [k-] i Klement, -menta m.
	Klement i Kliment, -a m.
	Klement i Kliment, -a m.
	Klementinum [-tý-], -na s.
	Klementýna i Klementina [-tý-] ž.
	Klementýna i Klementina [-tý-], -y ž.
	kolej, -e ž.; Klementinská kolej; kolej Jednota; kolej Jarov, kolej Na Větrníku
	komplementarita ž.
	komplementární
	koruna ž.; svatováclavská koruna (korunovační klenot); země Koruny české (české země i České země)
	křemen, -e i -u m.
	křemenáč, -e m.
	křemenec, -nce m.
	křemenný
	krytosemenný
l	ližina ž. (podklad pod břemeno, trámec)
m	management [menydž-], -u m.
	memento s.
	mnohosemenný
n	nahosemenný
	natěrač, -e m. (řemeslník)
	nemálo přísl., 2. st. neméně
	Německo s.; Spolková republika Německo; Němec, -mce m.; německý, mn. -čtí
	Německo,-a s.; Spolková republika Německo; Němec m.; německý
	Němen, -u m.; němenský
	neměnnost, -i ž.
	neměnný; neměnně
	Nemesis [-ezi-], -mese i neskl. ž.
	němý; němě
	nížina ž.; slezská nížina (geol.); Malá nížina uherská (zeměp.)
	Nizozemsko s.; Nizozemec, -mce m.; nizozemský
	Nizozemsko, -a s.; Nizozémské království; Nizozemec m.; nizozemský
o	odemlít, 1. j. odemelu; rozk. odemel; příč. odemlel, odemlet
	Ohňová země
	oněmět, 3. mn. oněmějí i oněmí; příč. oněměl
	orient, -u m. (východ); Orient (východní země)
	osinkocement, -u m.
p	pancíř, -e m. (v zemědělství ap.)
	pánev, -nve ž.; Třeboňská pánev i pánev Třeboňská (zeměp.); hornoslezská uhelná pánev (geol.)
	planeta ž.; planeta Země
	plémě s., viz plemeno
	plemenářství s.
	plemeník, -a m.; plemenice ž.
	plemenný
	plemeno s., jedn. 2. -ena i -ene
	podemlít, 1. j. podemelu; rozk. podemel; příč. podemlel, podemlet
	Pontos, lat. Pontus, -tu m. (země); pontský
	portlandský cement
	přeměna ž.
	přeměněný
	přeměnný
	přemlít, 1. j. přemelu; rozk. přemel; příč. přemlel, přemlet
	přiřknout, 1. j. přiřknu; rozk. přiřkni, přiřkněme; příč. přiřkl, přiřčen i přiřknut; podst. jm. přiřčení i přiřknutí
	přízemek, -mku m.
r	řemen, -e i -u m.
	řemenatka ž.
	řemenice ž.
	Remeš, -e ž.; remešský
	řemeslnický
	řemeslnictvo s.
	řemeslník, -a m.; řemeslnice ž.
	řemeslný
	rozemlít, 1. j. rozemelu; rozk. rozemel; příč. rozemlel, rozemlet; podst. jm. rozemletí
	rozsemenit (se)
s	sémě i símě s., viz semeno
	semenáč, -e m.
	semenářství s.
	semeník, -u m.
	semeniště, -iště s., mn. 2. -išť