Kni: pravidla českého pravopisu

k	Knidos, -du m.; knidský
	kniha ž., mn. 2. knih
	knihař, -e m.
	knihárna, -y ž.
	knihkupec, -pce m.; knihkupkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	knihkupectví s.; knihkupectví U Zlatého klasu
	knihovna, -y ž.; Národní knihovna
	knihovnický
	knihovnictví s.
	knihovník, -a m.; knihovnice ž.
	knihtiskař, -e m.
	knír, -u m.
	knírač, -e m.
	kníže, -ete m., mn. s. 1., 4. -ata, 2. -at
	knížecí
	knížecký
	knížectví s.; Knížectví lichtenštejnské i Lichtenštejnské knížectví
	knížka ž.
	knižní

	Podobné:
a	adresní (např. kniha)
	Andorra, -y ž.; Andorrské knížectví; Andořan m.; andorrský
	Asturie [-tú-], -e ž.; Asturské knížectví; Astuřan m.; asturský [-tu-]
b	barokní
	břímě (kniž.) s., viz břemeno
	bryskní
	budižkničemu m., ž. i s. neskl.
c	červený; Červený kříž; Červená sedma (kabaretní soubor); Červená karkulka (Karkulka, pohádková bytost); Červená kniha ohrožených druhů
d	doříci i doříct, 1. j. dořeknu; rozk. dořekni; příč. dořekl, dořeknut i dořečen i dořčen
f	folio [fo- i fó-], -ia s. (formát papíru, knihy)
g	groteskní
l	leknín, -u m.
	Lichtenštejnské knížectví
	Lichtenštejnsko s.; lichtenštejnský; Lichtenštejnské knížectví
	lucifer i luciper, -a m. (čert); Lucifer (kníže pekel)
m	matiční (např. knihovna)
	modlicí (např. knížky)
	Monako s.; Monacké knížectví; Monačan, -a m.; monacký, mn. -čtí
	Monako, -a s.; Monacké knížectví; Monačan m.; monacký
n	nařknout, 1. j. nařknu; rozk. nařkni; příč. nařkl, nařčen i nařknut
	natisknout, příč. natiskl, natištěn (o knihách) i natisknut (natěsnán)
o	odříci i odříct i odřeknout, 1. j. odřeknu; rozk. odřekni; příč. odřekl, odřeknut; podst. jm. odřeknutí
p	pikareskní
	piknik [-ny-], -u m. (občerstvení v přírodě)
	pitoreskní
	podřeknout se i podříci se i podříct se, 1. j. podřeknu se; rozk. podřekni se; příč. podřekl se; podst. jm. podřeknutí
	pramen, -e i -u m.; Křížový pramen, pramen Knížete Václava (názvy léčivých pramenů)
	přeřeknout se i přeříci se i přeříct se, 1. j. přeřeknu se; rozk. přeřekni se; příč. přeřekl se; podst. jm. přeřeknutí
	přiřknout, 1. j. přiřknu; rozk. přiřkni, přiřkněme; příč. přiřkl, přiřčen i přiřknut; podst. jm. přiřčení i přiřknutí
	prořeknout (se) i proříci (se) i proříct (se), 1. j. prořeknu (se); rozk. prořekni (se); příč. prořekl (se), prořečen i prořeknut; podst. jm. prořeknutí
	pyknický [-ny-] typ
	pyknik [-ny-], -a m. (o člověku)
r	říci i říct, 1. j. řeknu; rozk. řekni; příč. řekl, řečen
	roztesknit (se)
	rozvláknit
s	stéci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); příč. stekl (se) (dolů nebo dohromady); jiné je ztéci (kniž., např. hradby)
	stékat (se), podst. jm. stékání (dolů nebo dohromady); jiné je ztékat (kniž., např. hradby)
	stepat, 1. j. stepu i stepám; rozk. stepej (stlouci naplocho nebo v celek); jiné je ztepat (kniž. zbít, zkritizovat)
t	tisknout, příč. tiskl, tištěn (o knize) i tisknut (tlačen)
u	uřeknout se i uříci se i uříct se, 1. j. uřeknu se; rozk. (ne)uřekni se; příč. uřekl se; podst. jm. uřeknutí
	uřknout, 1. j. uřknu; rozk. uřkni; příč. uřkl, uřknut; podst. jm. uřknutí
v	velkoknížectví s.
	vláknina ž.
	vlákninový
	vláknitý
	vyřknout, 1. j. vyřknu; rozk. vyřkni; příč. vyřkl, vyřčen i vyřknut; podst. jm. vyřčení i vyřknutí
	vytisknout, příč. vytiskl, vytištěn (o knize) i vytisknut (odněkud); podst. jm. vytištění (knihy) i vytisknutí (odněkud)
z	žalm, -u m.; Kniha žalmů (část bible)
	zařeknout se i zaříci se i zaříct se, 1. j. zařeknu se; rozk. zařekni se; příč. zařekl se; podst. jm. zařeknutí
	zřeknout se i zříci se i zříct se, 1. j. zřeknu se; rozk. zřekni se; příč. zřekl se; podst. jm. zřeknutí
	zříci se i zříct se i zřeknout se, 1. j. zřeknu se; rozk. zřekni se; příč. zřekl se; podst. jm. zřeknutí
	ztéci, 1. j. zteču, 3. mn. ztečou; rozk. zteč; příč. ztekl, ztečen (kniž., např. hradby); jiné je stéci (se) i stéct (se) (dolů nebo dohromady)
	ztékat, podst. jm. ztékání (kniž., např. hradby); jiné je stékat (se) (dolů nebo dohromady)
	ztepat, 1. j. ztepu i ztepám; rozk. ztepej (kniž. zbít, zkritizovat); jiné je stepat (stlouci naplocho nebo v celek)