Mín: pravidla českého pravopisu

m	Mína, -y ž.
	mínit, rozk. miň; podst. jm. mínění

	Podobné:
a	aluminiový [-miny- i -míny-]
	aluminium [-miny- i -míny-], -nia stř.
b	balzamína ž.
	Benjamín i Benjamin, -a m.
	Benjamín i Benjamin, -a m.
	benjamínek, -nka m.
	bezpodmínečný
	Bohumín, -a m.; bohumínský boka Kotorská
c	cesmína ž.
d	dominium [-míny-], -nia stř.
e	etamín, -u m.
h	Hermína, -y ž.
j	jasmín, -u m.
k	kamínek, -nku m.
	kamínka, -nek stř. pomn.
	karmín, -u m.
	kmín, -u m.
	komín, -a i -u m.
m	miniový [míny-] (k minium)
	minium [míny-], -nia stř.
n	napomínat, podst. jm. napomínání
p	plamínek, -nku m.
	podmínečný
	podmínit, rozk. podmiň
	podmínka ž.
	připomínat, podst. jm. připomínání
	připomínka ž.
r	ramínko stř.
	rozpomínat se, podst. jm. rozpomínání
t	termín, -u m.
	termínovat
	třmínek, -nku m.
u	umíněný
	umínit si, rozk. umiň si
	upomínat, podst. jm. upomínání
	upomínka ž.
v	Vilemína, -y ž.
	vymínit si, rozk. vymiň si
	vzpomínka ž.
z	zapomínat, podst. jm. zapomínání
	zmínit se, rozk. zmiň se; příč. zmíněn
	zmínka ž.
	znamínko stř.