Pravidla českého pravopisu

mměřič, -e m.
 měřící (kdo nebo co měří)
 měřicí (např. přístroj)
 měřický
 měřičský (např. skupina), mn. -čští
 měřičství stř. (činnost měřiče)
 měřictví stř. (geometrie)
 měřítko stř.
 Podobné:
cčasoměřič, -e m.
 časoměřičský, mn. -čští
jJaroměř, -e ž.; jaroměřský
kKroměříž, -e ž.; kroměřížský
 Kroměříž, -e ž.; kroměřížský, mn. -žští
lLitoměřice, -ic ž. pomn., 3. -cím i -cům, 6. -cích, 7. -cemi; litoměřický, mn. -čtí
 Litoměřice, -ic ž. pomn.; litoměřický
oodměřit
ppřiměřený
 příměří stř.
rrozměřit
 rozměřovat
ssklonový (např. měřítko)
 souměřitelný
 Sudoměř, -e ž.; sudoměřský
ttéměř přísl.
uúhel, úhlu m., mn. 1., 4., 7. -y (v měřictví)
 uměřený
vvyměřit
 vyměřovat
zzaměřit
 zaměřovač, -e m.
 zaměřovat
 zeměměřič, -e m.
 zeměměřický (geodetický)
 zeměměřičský (k zeměměřič), mn. -čští
 zeměměřičství stř. (činnost zeměměřiče)
 zeměměřictví stř. (geodezie)
 změřit
 zvukoměřictví stř.
Naposledy hledáno:

měř, španě, aleč, těstovin, ádný, šantung, pís, loket, podříznout, doména

Najít ve Slovníku rýmů MĚŘ
Najít rýmy na slovo MĚŘ
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.