| | Podobné: |
| d | donekonečna i do nekonečna (ustavičně)
|
| g | gynekolog, -a m.; gynekoložka ž.
|
| | gynekologický
|
| | gynekologie ž.
|
| k | k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
|
| o | ochromit (někoho, něco)
|
| s | sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
|
| | skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
|
| | slíbat (líbáním setřít); jiné je zlíbat (někoho)
|
| | smlsat (něco); jiné je zmlsat (někoho)
|
| | šnekový
|
| | staletý (několik set let starý)
|
| | stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
|
| | svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; příč. svál, svát (svanout); jiné je zvát (někoho)
|
| | synekologie ž.
|
| t | tykat (říkat někomu "ty")
|
| u | u předložka s 6. p. jen před v a v několika ustálených spojeních, jako být u vytržení, u vidění, u vyjevení
|
| v | vykat (říkat někomu "vy")
|
| z | zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
|
| | zchoulostivit, 3. mn. zchoulostiví; příč. zchoulostivil (někoho)
|
| | zdivočit, 3. mn. zdivočí; příč. zdivočil (někoho, něco)
|
| | zdomácnit, 3. mn. zdomácní; příč. zdomácnil (někoho, něco)
|
| | zesvětštit, 3. mn. zesvětští; příč. zesvětštil (někoho, něco)
|
| | zklidnit, 3. mn. zklidní; příč. zklidnil (někoho, něco)
|
| | zkopat, 1. j. zkopu i zkopám, 3. mn. zkopou i zkopají; rozk. zkopej (kopáním upravit; pokopat někoho); jiné je skopat (shora nebo dohromady)
|
| | zlíbat (někoho); jiné je slíbat (líbáním setřít)
|
| | zmalomyslnit, 3. mn. zmalomyslní; příč. zmalomyslnil (někoho)
|
| | zmlsat (někoho); jiné je smlsat (něco)
|
| | zmocnit, podst. jm. zmocnění (někoho)
|
| | zneklidnit, 3. mn. zneklidní; příč. zneklidnil (někoho)
|
| | zněkolikanásobit
|
| | znervóznit, 3. mn. znervózní; příč. znervóznil (někoho)
|
| | zpopelnit, 3. mn. zpopelní; příč. zpopelnil (někoho)
|
| | ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady)
|
| | zvát, 1. j. zvu; rozk. zvi, zvěte i zvete; příč. zval; podst. jm. zvaní (někoho); jiné je svát (svanout)
|