| o | ozřejmět, 3. mn. ozřejmějí i ozřejmí; příč. ozřejměl; podst. jm. ozřejmění (stát se zřejmým) |
| ozřejmit, 3. mn. ozřejmí; příč. ozřejmil; podst. jm. ozřejmení (učinit zřejmým) |
| Podobné: | |
| n | nabíledni přísl. (být jasné, samozřejmé) |
| p | pozřít, 1. j. pozřím, 3. mn. pozří; rozk. pozři; příč. pozřel (pohlédnout) |
| pozřít, 1. j. pozřu, 3. mn. pozřou; rozk. pozři; příč. pozřel, pozřen (polknout) | |
| prozřetelnost, -i ž.; Prozřetelnost (Bůh) | |
| r | rozředit, příč. rozředěn |
| rozřešit (např. úlohu); podst. jm. rozřešení | |
| rozřezat, 1. j. rozřežu i rozřezám, 3. mn. rozřežou i rozřezají; rozk. rozřež i rozřezej | |
| s | samozřejmost, -i ž. |
| samozřejmý; samozřejmě |
Naposledy hledáno:
interludium, nedorozuměn, ozře, cízé, ctiden, ranit, hm, napodruh, trah, káď