Poč: pravidla českého pravopisu

p	počasí stř.
	počáteční
	počestný
	početí stř.
	početní (např. úkon)
	početný (četný)
	počínat, podst. jm. počínání
	počinek, -nku m.
	počít, 1. j. počnu; rozk. počni, počněte; příč. počal, počat; podst. jm. početí
	počítač, -e m.
	počítačka ž., jedn. 3., 6. -čce
	počitadlo i počítadlo stř.
	počítat, podst. jm. počítání
	počitatelný i počítatelný
	počitek, -tku m.
	počtář, -e m.

	Podobné:
a	analogový (např. počítač)
b	bezpočtu i bez počtu (velmi mnoho)
	bezpočtukrát
d	divočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat)
e	editor [-dy-], -u m. (počítačový program)
	editor [-dy-], -u m. (počítačový program)
i	internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
	internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
k	kolik, ve spojení s počítaným předmětem 2., 3., 6., 7. p. kolika (kolik lidí, od kolika lidí, kolika lidem)
l	letopočet, -čtu m.
m	mikropočítač, -e m.
	minipočítač [-ny-], -e m.
n	nadpočet, -čtu m.
	nedopočitatelný i nedopočítatelný
	nespočetný
	nespočitatelný i nespočítatelný
	nevypočitatelný i nevypočítatelný
	nezapočitatelný i nezapočítatelný
o	odpočet, -čtu m.
	odpočinek, -nku m.
	odpočinout si i odpočnout si, 1. j. odpočinu si i odpočnu si; rozk. odpočiň si i odpočni si; příč. odpočinul si, odpočnul si i odpočal si, odpočinut, odpočnut i odpočat
	odpočíst, 1. j. odpočtu; rozk. odpočti, odpočtěte; příč. odpočetl, odpočetla i odpočtla, odpočten; podst. jm. odpočtení
	odpočítat, podst. jm. odpočítání
	odpočitatelný i odpočítatelný
	odpočívadlo stř.
	odpočívárna, -y ž.
	odpočívat, podst. jm. odpočívání
	odpočívka ž.
	opočlověk, -a m.
p	přepočíst, 1. j. přepočtu; rozk. přepočti, přepočtěte; příč. přepočetl, přepočetla i přepočtla, přepočten
	přepočítat, podst. jm. přepočítání
	přespočetný
	připočíst, 1. j. připočtu; rozk. připočti; příč. připočetl, připočetla i připočtla, připočten
	připočítat, podst. jm. připočítání
	připočitatelný i připočítatelný
	propočíst, 1. j. propočtu; rozk. propočti, propočtěte; příč. propočetl, propočetla i propočtla, propočten
	propočítat, podst. jm. propočítání
r	rozpočet, -čtu m.
	rozpočíst, 1. j. rozpočtu; rozk. rozpočti, rozpočtěte; příč. rozpočetl, rozpočetla i rozpočtla, rozpočten
	rozpočitadlo i rozpočítadlo stř.
	rozpočítat, podst. jm. rozpočítání
s	spočinout, 1. j. spočinu; rozk. spočiň; příč. spočinul
	spočíst, 1. j. spočtu; rozk. spočti, spočtěte; příč. spočetl, spočetla i spočtla, spočten
	spočítat, podst. jm. spočítání
	spočitatelný i spočítatelný
	spočívat, podst. jm. spočívání
	sto, sta; ve spojení s počítaným předmětem: ze sta lidí, ke stu lidí, ale i ze sto lidí, ke sto lidem i ke stu lidem atd.; dvě stě, tři sta
	súčtovat (spočítat položky); jiné je zúčtovat (provést účtování; vypořádat se)
	syntaxe ž. (ve výpočetní technice)
t	tolik, ve spojení s počítaným předmětem 2., 3., 6., 7. p. tolika (tolik lidí, od tolika lidí, tolika lidem atd.)
v	výpočet, -čtu m.
	výpočetní (např. středisko)
	vypočíst, 1. j. vypočtu; rozk. vypočti, vypočtěte; příč. vypočetl, vypočetla i vypočtla, vypočten
	vypočítat, podst. jm. vypočítání
	vypočitatelný i vypočítatelný
	vypočítavý
	výpočtový (např. model)
z	zápočet, -čtu m.
	započíst, 1. j. započtu; rozk. započti, započtěte; příč. započetl, započetla i započtla, započten; podst. jm. započtení
	započít, 1. j. započnu; rozk. započni, započněte; příč. započal, započat; podst. jm. započetí
	započítat, podst. jm. započítání
	započitatelný i započítatelný
	zpočátku i z počátku (ze začátku, zprvu)
	zprvopočátku i z prvopočátku (od samého začátku)
	zúčtovat (provést účtování; vypořádat se); jiné je súčtovat (spočítat položky)