Pros: pravidla českého pravopisu

p	prosáknout, příč. prosákl, prosáknut
	prosakovat
	prosba, -y ž., mn. 2. -seb [-ze-]
	proscénium [-ny-], -nia s.
	proschnout, příč. proschl i proschnul
	prosebník, -a m.; prosebnice ž.
	prosebný
	prosektor [-se-], -a m.
	prosektura [-se-tu- i -se-tú-] ž.
	Proserpina [-ze-], -ny ž.
	prosévat i prosívat, podst. jm. prosévání i prosívání
	prosinec, -nce m.
	prosít, 1. j. proseji i proseju, 3. mn. prosejí i prosejou; rozk. prosej; příč. prosel i prosil, proset
	prosit, rozk. pros; příč. prošen; podst. jm. prošení
	proskribovat
	proskripce ž.
	proskripční
	proslídit, rozk. prosliď; příč. proslíděn
	proslov, -u m.
	prosmýčit, rozk. prosmyč
	prosmýkat se
	prosmýknout se i prosmyknout se, příč. prosmýkl se i prosmykl se
	prosmykovat se
	prospěch, -u m.
	prospěchář, -e m.
	prospekt, -u m.
	prosperita ž.
	prospět, 1. j. prospěji i prospěju, 3. mn. prospějí i prospějou; rozk. prospěj; příč. prospěl; podst. jm. prospění
	prospívat (k prospět), podst. jm. prospívání
	prostata ž.
	prostavět, 3. mn. prostavějí i prostaví; rozk. prostavěj i prostav; příč. prostavěl, prostavěn
	Prostějov, -a m.; prostějovský
	prostěradlo s.
	prostituce [-ty-] ž.
	prostoduchý
	prostomyslný
	prostonárodní
	prostopášný
	prostor, -u m.
	prostora ž.
	prostořeký
	prostorný
	prostorový
	prostranný
	prostředí s.
	prostřední
	prostřednictví s.
	prostředník, -a m.; prostřednice ž.
	prostřihat i prostříhat, podst. jm. prostřihání i prostříhání
	prostřihnout, příč. prostřihl, prostřižen
	prostřihovat
	prostřít, 1. j. prostřu, 3. mn. prostřou; rozk. prostři; příč. prostřel, prostřen
	prostý, 2. st. prostší i prostější
	prostydnout, příč. prostydl, prostydnut; podst. jm. prostydnutí
	prosvítat, podst. jm. prosvítání
	prosvítit, rozk. prosviť; příč. prosvícen
	prosvitnout, příč. prosvitl
	prosvitovat
	prosychat i prosýchat, podst. jm. prosychání i prosýchání
	prosypat (dok.), 1. j. prosypu i prosypám; rozk. prosyp i prosypej; podst. jm. prosypání
	prosýpat (nedok.), 1. j. prosýpám; rozk. prosýpej; podst. jm. prosýpání
	prosytit, příč. prosycen

	Podobné:
b	barvicí (např. prostředek)
	bělicí (např. prostředek)
	bezprostřední
c	časoprostor, -u m.
	chemicko-mechanický [-ny-] (např. prostředek)
	čiřicí (např. prostředek)
	Cyprus viz Kypros
d	doprostřed přísl. i předl.
	dráždicí (např. prostředek)
k	k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
	kandování s. (proslazování ovoce)
	krášlicí (např. prostředek)
	křísicí (např. prostředek)
	ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
	Kypros, lat. Cyprus, -ru m., dn. Kypr; kyperský
n	naprosto přísl.
	neúprosný
o	odprosit, rozk. odpros; příč. odprošen
	oprostit, rozk. oprosti i oprosť; příč. oproštěn
p	paraxiální (např. prostor, paprsek)
	Persefona [-rz-], -ny i Persefone [-é], -ny i neskl. ž., lat. Proserpina, -ny ž.
	pěsticí (např. prostředky)
	poprosit, rozk. popros; příč. poprošen
	prací (např. prostředky)
r	rozprostírat, podst. jm. rozprostírání
	rozprostřít, 1. j. rozprostřu, 3. mn. rozprostřou; rozk. rozprostři; příč. rozprostřel, rozprostřen
s	slynout (být proslulý)
	solicí (např. prostředky)
	sprosťák, -a m.
	sprostý, 2. st. sprostší i sprostější
	steradián [-dy-], -u m. (jednotka prostorového úhlu, zn. sr) stereofonický [-ny-]
t	tužicí (např. prostředek)
u	uprosit, rozk. upros; příč. uprošen
	uprostřed přísl. i předl.
v	veprostřed i vprostřed přísl. i předl.
	vprostřed i veprostřed přísl. i předl.
	vprostředku přísl. (vprostřed)
	vyprosit, rozk. vypros; příč. vyprošen
	vyprostit, rozk. vyprosti i vyprosť; příč. vyproštěn
	vzdušný (např. prostor)
z	zprostit, rozk. zprosti i zprosť; příč. zproštěn
	zprostředka přísl.
	zprostředkovat