r | rozpučet se, 3. mn. rozpučí se |
rozpůjčit, rozk. rozpůjč | |
rozpuk, -u m. | |
rozpuknout, příč. rozpukl | |
rozpůlit, rozk. rozpul | |
rozpulovat | |
rozpustilý | |
rozpustit, rozk. rozpusť; příč. rozpuštěn | |
rozpustný |
jď, ska, rozpu, skl, jednotlivina, eex, ťovan, sešitek, umrt, tlapat