Pravidla českého pravopisu

vvětrolam, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 větroň, -ně m.
 větroplach, -a m.; větroplaška ž.
 větrovka ž.
 větro
 Podobné:
kk, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
ppovětroň, -ně m.
vvetřít, 1. j. vetřu, 3. mn. vetřou; rozk. vetři; příč. vetřel, vetřen
Naposledy hledáno:

větro, loktu, nika, ématika, kamiz, trestný, zašel, rozchl, zdrá, newfoundland

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.