| v | vymáčet, 3. mn. vymáčejí i vymáčí |
| vymáchat, podst. jm. vymáchání | |
| vymačkat | |
| vymáčknout, příč. vymáčkl | |
| vymáhat, podst. jm. vymáhání | |
| vymáhatel i vymahatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i | |
| vymáhatelný i vymahatelný | |
| vymámit, rozk. vymam, vymamme | |
| vymanit | |
| Výmar, -u m.; výmarský | |
| Výmar, -u m.; výmarský | |
| vymastit, rozk. vymasti i vymasť; příč. vymaštěn | |
| výmaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
| vymazat, 1. j. vymažu, 3. mn. vymažou; rozk. vymaž | |
| vymáznout, příč. vymázl i vymáznul |
vyma, frekventant, pď, na, ilba, vyhrát, cetk, švi, dětsk, přiměl