| v | vykácet, 3. mn. vykácejí i vykácí | 
|  | výkal, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | 
|  | vykašlat, 1. j. vykašlu; rozk. vykašli i vykašlej | 
|  | vykat (říkat někomu "vy") | 
|  | výkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | 
|  | vykázat, 1. j. vykážu, 3. mn. vykážou; rozk. vykaž; podst. jm. vykázání | 
|  | vykazatelný | 
|  | vykazovat | 
|  | výklad, -u m. | 
|  | vykládač i vykladač, -e m. (osoba; zařízení) | 
|  | vykládat, podst. jm. vykládání | 
|  | vykládka ž. | 
|  | výkladní (např. skříň) | 
|  | výkladový (např. slovník) | 
|  | vyklánět, 3. mn. vyklánějí i vyklání | 
|  | vyklápěč, -e m. (zařízení) | 
|  | vyklápět, 3. mn. vyklápějí i vyklápí | 
|  | výklenek, -nku m. | 
|  | vyklestit (zbavit větví) | 
|  | vyklestit i vykleštit, podst. jm. vykleštění (vykastrovat) | 
|  | vyklíčit, rozk. vyklič | 
|  | vyklidit, příč. vyklizen | 
|  | vyklízet, 3. mn. vyklízejí i vyklízí; příč. vyklízen | 
|  | vyklizovat | 
|  | vyklopit | 
|  | vyklouznout, příč. vyklouzl | 
|  | vykolébat se i vykolíbat se, podst. jm. vykolébání i vykolíbání | 
|  | vykolejit | 
|  | vykompenzovat | 
|  | výkon, -u m. | 
|  | vykonat | 
|  | vykonavatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i | 
|  | výkonnost, -i ž. | 
|  | výkonnostní | 
|  | výkonný; výkonně | 
|  | výkonový | 
|  | vykonstruovat, 3. j. vykonstruuje | 
|  | výkop, -u m. | 
|  | vykopat, 1. j. vykopu i vykopám, 3. mn. vykopou i vykopají; rozk. vykopej | 
|  | vykopávka ž. | 
|  | vykořistit | 
|  | vykořisťovat | 
|  | vykořisťovatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i | 
|  | vykostit, příč. vykostěn | 
|  | vykotlaný | 
|  | vykoupat, 1. j. vykoupu i vykoupám; rozk. vykoupej | 
|  | vykoupit, rozk. vykup | 
|  | vykousat, 1. j. vykoušu i vykousám, 3. mn. vykoušou i vykousají; rozk. vykousej | 
|  | výkovek, -vku m. | 
|  | vykrádač i vykradač, -e m. | 
|  | vykrádačský i vykradačský, mn. -čští | 
|  | vykrádat, podst. jm. vykrádání | 
|  | vykrájet, 3. mn. vykrájejí i vykrájí | 
|  | vykrajovat | 
|  | vykrášlit | 
|  | vykrášlovat i vykrašlovat | 
|  | vykrást, 1. j. vykradu; rozk. vykraď; příč. vykradl, vykraden | 
|  | výkres, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | 
|  | vykřesat, 1. j. vykřešu i vykřesám, 3. mn. vykřešou i vykřesají; rozk. vykřeš i vykřesej | 
|  | vykreslit | 
|  | vykřičet, 3. mn. vykřičí | 
|  | vykřičník, -u m. | 
|  | výkřik, -u m. | 
|  | vykřiknout, příč. vykřikl i vykřiknul | 
|  | vykřísnout, příč. vykřísl i vykřísnul | 
|  | výkrm, -u m. | 
|  | vykrmit | 
|  | výkrmna, -y ž. | 
|  | vykročit | 
|  | vykrojit | 
|  | vykroutit, rozk. vykruť; příč. vykroucen | 
|  | vykroužit, rozk. vykruž | 
|  | vykrucovat | 
|  | výkrut, -u m. | 
|  | výkružek, -žku m. | 
|  | vykružovat | 
|  | vykrvácet, 3. mn. vykrvácejí i vykrvácí | 
|  | vykrystalizovat | 
|  | vykrystalovat | 
|  | výkup, -u m. | 
|  | vykupitel, -e m.; Vykupitel (Kristus) | 
|  | výkupné, -ého s. | 
|  | výkupní | 
|  | vykupovat | 
|  | vykusovat | 
|  | vykvasit, rozk. vykvas; příč. vykvašen | 
|  | vykvést i vykvíst, 1. j. vykvetu; rozk. vykveť; příč. vykvetl | 
|  | výkvět, -u m. | 
|  | vykvétat i vykvítat, podst. jm. vykvétání i vykvítání | 
|  | vykvetlý | 
|  | vykviknout i vykvíknout, příč. vykvikl, vykviknul i vykvíkl, vykvíknul | 
|  | vykynout | 
|  | výkyv, -u m. | 
|  | Podobné: | 
| c | cavyky, -ů m. pomn. | 
| d | dožvýkat | 
|  | dožvykovat | 
| m | mesiáš, -e m. (vykupitel, hlasatel myšlenky apod.); vl. jm. Mesiáš | 
| n | návyk, -u m. | 
|  | navykat | 
|  | navyklý | 
|  | navyknout, příč. navykl | 
|  | návykový | 
|  | nezvyklý | 
| o | obvyklý | 
|  | odvykat (si) | 
|  | odvyknout (si), příč. odvykl (si) | 
|  | ožvýkat, podst. jm. ožvýkání | 
| p | povyk, -u m. | 
|  | povykovat | 
|  | přežvýkat, podst. jm. přežvýkání | 
|  | přežvýkavec, -vce m. | 
|  | přežvýkavý | 
|  | přežvykovat | 
|  | přivykat | 
|  | přivyklý | 
|  | přivyknout, příč. přivykl | 
|  | prožvýkat, podst. jm. prožvýkání | 
| r | rozžvýkat, podst. jm. rozžvýkání | 
|  | rys, -u m., mn. 1., 4., 7. -y (výkres) | 
| s | sežvýkat, podst. jm. sežvýkání | 
|  | skroutit, rozk. skruť; příč. skroucen (splést dohromady); jiné je zkroutit (překroutit, vykroutit) | 
|  | slez, -u m. (žaludek u přežvýkavců) | 
|  | svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vykřiknout, zavolat) | 
| u | uvykat (si) | 
|  | uvyknout (si), příč. uvykl (si) | 
|  | užvýkat | 
| v | velkovýkrmna, -y ž. | 
| z | zkroutit, rozk. zkruť; příč. zkroucen (překroutit, vykroutit, zkomolit); jiné je skroutit (splést dohromady) | 
|  | zlozvyk, -u m. | 
|  | zvolat (vykřiknout, zavolat); jiné je svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání) | 
|  | zvyk, -u m. | 
|  | žvýkačka ž., jedn. 3., 6. -čce | 
|  | zvykat | 
|  | žvýkat, podst. jm. žvýkání | 
|  | zvyklost, -i ž. | 
|  | zvyklý | 
|  | zvyknout, příč. zvykl | 
|  | zvykosloví s. | 
|  | zvykový |