v | vyvléci i vyvléct, 1. j. vyvleču, 3. mn. vyvlečou; rozk. vyvleč; příč. vyvlekl, vyvlečen |
vyvlékat i vyvlíkat, podst. jm. vyvlékání i vyvlíkání | |
vyvléknout i vyvlíknout, příč. vyvlékl, vyvléknul i vyvlíkl, vyvlíknul |
pisanský, vyvle, jedinost, destl, amorfní, nukleonový, někym, viking, řesovat, zákazní