| z | zředit, příč. zředěn |
| zřeďovat | |
| zřejmý; zřejmě | |
| zřeknout se i zříci se i zříct se, 1. j. zřeknu se; rozk. zřekni se; příč. zřekl se; podst. jm. zřeknutí | |
| zřeřavět, 3. mn. zřeřavějí i zřeřaví | |
| zřetel, -e m., mn. 1. -e, 7. -i | |
| zřetelný | |
| zřetězit, podst. jm. zřetězení; viz i sřetězit | |
| zřezat, 1. j. zřežu; rozk. zřež (hovor. zbít); jiné je sřezat i seřezat (svrchu uřezat) |
| Podobné: | |
| n | nabíledni přísl. (být jasné, samozřejmé) |
| o | obezřelý |
| obezřetný | |
| ozřejmět, 3. mn. ozřejmějí i ozřejmí; příč. ozřejměl; podst. jm. ozřejmění (stát se zřejmým) | |
| ozřejmit, 3. mn. ozřejmí; příč. ozřejmil; podst. jm. ozřejmení (učinit zřejmým) | |
| p | podezřelý |
| podezření stř. | |
| pozřít, 1. j. pozřím, 3. mn. pozří; rozk. pozři; příč. pozřel (pohlédnout) | |
| pozřít, 1. j. pozřu, 3. mn. pozřou; rozk. pozři; příč. pozřel, pozřen (polknout) | |
| prozřetelnost, -i ž.; Prozřetelnost (Bůh) | |
| r | rozředit, příč. rozředěn |
| rozřešit (např. úlohu); podst. jm. rozřešení | |
| rozřezat, 1. j. rozřežu i rozřezám, 3. mn. rozřežou i rozřezají; rozk. rozřež i rozřezej | |
| s | samozřejmost, -i ž. |
| samozřejmý; samozřejmě | |
| seřezat i sřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor. zbít) | |
| sřetězit, podst. jm. sřetězení; viz i zřetězit | |
| sřezat i seřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor. zbít) | |
| u | uzřít, 1. j. uzřím, 3. mn. uzří; rozk. uzři; příč. uzřel |
| v | vzezření stř. |
| z | zříci se i zříct se i zřeknout se, 1. j. zřeknu se; rozk. zřekni se; příč. zřekl se; podst. jm. zřeknutí |
| zřít, 1. j. zřím, 3. mn. zří; rozk. zři; příč. zřel; podst. jm. zření |
Naposledy hledáno:
zře, konverze, ičc, vílet, igor, břec, protei, zbují, zamít, napevno