bře: pravidla českého pravopisu

b	Břeclav, -i i -ě ž., 3., 6. -i, 7. -í; břeclavský
	Břeclav, -i i -ě ž.; břeclavský
	břečťan, -u m.
	břemeno stř., jedn. 2. -ena i -ene ; Čertovo břemeno (hora)
	Břetislav, -a m.; Břetislava, -y ž.
	březen, -zna m.
	březí (např. kráva)
	březí stř.
	březina ž.
	březoví stř.
	březový

	Podobné:
a	Azurové pobřeží
b	břímě (kniž.) stř., viz břemeno
	bubřet, 3. mn. bubřejí i bubří
d	dobře, 2. st. lépe, líp
k	Kolobřeh, -u m.; kolobřežský
l	ližina ž. (podklad pod břemeno, trámec)
n	nábřeží stř.; Smetanovo nábřeží, nábřeží Kapitána Jaroše, nábřeží 17. (Sedmnáctého) listopadu
p	Pobřeží slonoviny, s.; Republika Pobřeží slonoviny
	pobřeží stř.
	pobřežní
	pomět se, 1. j. poměji se, 3. mn. pomějí se; příč. poměl se (mít se dobře)
r	riasové pobřeží
	riviéra ž. (typ pobřeží); Riviéra (ve Francii a v Itálii)
	rozbřesknout se, příč. rozbřesklo se
v	vybředat i vybřídat, podst. jm. vybředání i vybřídání
	vybřednout, 1. j. vybřednu; rozk. vybředni; příč. vybředl
z	zabředat i zabřídat, 1. j. zabředám i zabřídám; podst. jm. zabředání i zabřídání
	zabřednout, 1. j. zabřednu; rozk. zabředni; příč. zabředl; podst. jm. zabřednutí
	Zábřeh, -u i -a m.; zábřežský
	Zábřeh, -u i -a m.; zábřežský, mn. -žští
	zábřesk, -u m.
	zadobře (být s někým)