d | dovléci i dovléct, 1. j. dovleču, 3. mn. dovlečou; rozk. dovleč; příč. dovlekl, dovlečen |
dovlékat i dovlíkat, podst. jm. dovlékání i dovlíkání | |
dovléknout i dovlíknout, příč. dovlékl, dovléknul i dovlíkl, dovlíknul |
dovle, transparent, stérický, připíjet, ušklíbat, slavistika, hrubozrnný, zpouštět, překladiště, přeséván