| d | dovléci i dovléct, 1. j. dovleču, 3. mn. dovlečou; rozk. dovleč; příč. dovlekl, dovlečen |
| dovlékat i dovlíkat, podst. jm. dovlékání i dovlíkání | |
| dovléknout i dovlíknout, příč. dovlékl, dovléknul i dovlíkl, dovlíknul |
dovle, přátelit, nř, samic, mahara, cyklóna, rozpekl, ered, saxofonista, píal