ečí: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
k	klečet, 3. mn. klečí
	kůzle, -ete stř., mn. 1., 4. -ata; kůzlečí
m	mečík, -u m.
n	nářečí stř.
	nebezpečí stř.
o	odčíst i odečíst, 1. j. odečtu; rozk. odečti, odečtěte; příč. odčetl i odečetl, odčetla i odečetla i odečtla, odečten; podst. jm. odečtení
	odčítat i odečítat, podst. jm. odčítání i odečítání
	odečíst i odčíst, 1. j. odečtu; rozk. odečti, odečtěte; příč. odečetl i odčetl, odečetla i odečtla i odčetla, odečten; podst. jm. odečtení
	odečítat i odčítat, podst. jm. odečítání i odčítání
p	pečící (kdo nebo co peče)
	pečínka ž.
	přečíst, 1. j. přečtu; rozk. přečti, přečtěte; příč. přečetl, přečetla i přečtla, přečten
r	rozečíst, 1. j. rozečtu, 3. mn. rozečtou; rozk. rozečti, rozečtěte; příč. rozečetl, rozečetla i rozečtla, rozečten; podst. jm. rozečtení
s	sčítání i sečítání stř.
	sčítat i sečítat
	sečíst, 1. j. sečtu; rozk. sečti, sečtěte; příč. sečetl, sečetla i sečtla, sečten
	sečítání i sčítání stř.
	sečítat i sčítat
	šnek, -a m. živ.; šnečí
v	večírek, -rku m.
z	zajíc, -e m.; zaječí