ejit: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
n	nadejít, 1. j. nadejdu; rozk. nadejdi, nadejděte; příč. nadešel, nadešla; podst. jm. nadejití
	nepořízená, -é ž.; odejít s nepořízenou
o	obejít, 1. j. obejdu; rozk. obejdi, obejděte; příč. obešel, obešla; podst. jm. obejití
	odejít, 1. j. odejdu; rozk. odejdi, odejděte; příč. odešel, odešla; podst. jm. odejití
p	předejít, 1. j. předejdu; rozk. předejdi, předejděte; příč. předešel, předešla; podst. jm. předejití
	přejít, 1. j. přejdu; rozk. přejdi, přejděte; příč. přešel, přešla; podst. jm. přejití
r	rozejít se, 1. j. rozejdu se; rozk. rozejdi se, rozejděte se; příč. rozešel se, rozešla se; podst. jm. rozejití
s	sejít (se), 1. j. sejdu (se); rozk. sejdi (se), sejděte (se); příč. sešel, sešla (se); podst. jm. sejití
	svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vykřiknout, zavolat)
v	vejít, 1. j. vejdu; rozk. vejdi, vejděte; příč. vešel, vešla; podst. jm. vejití
	vykolejit
	vzejít, 1. j. vzejdu; rozk. vzejdi, vzejděte; příč. vzešel, vzešla; podst. jm. vzejití
z	zvolat (vykřiknout, zavolat); jiné je svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání)