fén: pravidla českého pravopisu

SLOVNÍ TVARY: fén ~ féne ~ fénech ~ fénem ~ fénu ~ fénům ~ fény

f	fén, -u m.

f	Fénicie i Foinikie [-ný-], ie ž.; Féničané i Foiničané, fénický i foinický
	fenik [-ny-], -u m.
	fénix [-ny-], -e i -a m., mn. 4. -e i -y, 7. -i i -y; Fénix (souhvězdí jižní oblohy)
	fenol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	fenolftalein [-in i -ín], -u m.
	fenomén, -a m. (vynikající člověk)
	fenomén, -u m. (úkaz, jev)
	fenomenalizmus, -izmu i fenomenalismus [-zm-], -ismu m.
	fenomenální
	fenomenologie ž.
	fenotyp, -u m.
	fenykl, -u m.
	fenyl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y

	Podobné:
d	dauphin [dofén], -a m.
	defenestrace ž.
	defenziva [-zi- i -zí-], -y ž.
	defenzivní [-zi- i -zí-]
	defenzor, -a m.
f	Foinikie viz Fénicie
h	harfeník, -a m.; harfenice ž.
	harfenista [-ny-], -y m.; harfenistka ž.
o	ofenziva [-zi- i -zí-], -y ž.
	ofenzivní [-zi- i -zí-]
p	protiofenziva [-zi- i -zí-], -y ž.
w	wulfenit [-ny-], -u m.