Pravidla českého pravopisu

jjícen, -cnu m.
 jídelna, -y ž.
 jídlo stř., mn. 2. jídel
 jíkavec i jikavec, -vce m.
 jíl, -u m.
 jílec i jilec, -lce m.
 jílek, -lku m.
 jíloviště, -iště stř., mn. 2. -išť
 jílovitý
 jílový
 jímač, -e m.
 jímat, podst. jm. jímání
 jímka ž.
 jíní stř.
 jíška ž.
 jíst, 1. j. jím, 3. mn. jedí; rozk. jez; příč. jedl, jeden; podst. jm. jedení
 jít, 1. j. jdu, bud. půjdu; rozk. jdi, jděte - pojď, pojďte; příč. šel, šla; podst. jm. jití
 jíva, -y ž., jedn. 7. jívou, mn. 2. jív, 3. jívám atd.
 jívoví stř.
 jívový
 jízda ž., jedn. 7. jízdou, mn. 2. jízd, 3. jízdám atd.
 jízdárna, -y ž.; Jízdárna Pražského hradu (výstavní síň)
 jízdenka ž.
 jízdmo přísl.
 jízdné, -ého stř.
 jízdní
 Podobné:
bbát se, 3. mn. bojí se; rozk. (ne)boj se; příč. bál se
 bělet (se), 3. mn. bělejí (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
 bít, 1. j. biji i biju, 3 mn. bijí i bijou; rozk. bij; příč. bil, bit
 blahopřát, 1. j. blahopřeji i blahopřeju, 3. mn. blahopřejí i blahopřejou; rozk. blahopřej; příč. blahopřál; podst. jm. blahopřání
 blít, 1. j. bliji i bliju, 3. mn. blijí i blijou; rozk. blij; příč. blil; podst. jm. blití
 bolet, 3. mn. bolí i bolejí
 bordóská jícha
 bubřet, 3. mn. bubřejí i bubří
 bujet, 3. mn. bují i bujejí
 bujnět, 3. mn. bujnějí i bujní
 burácet, 3. mn. burácejí i burácí
 bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
cčernět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
 červivět, 3. mn. červivějí i červiví
 česat, 1. j. češu i česám, 3. mn. češou i česají; rozk. češ i česej
 cestující m. i ž. i příd. jm.
 civět, 3. mn. civí i civějí; rozk. (ne)civ i (ne)civěj
 čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
 choulostivět, 3. mn. choulostivějí i choulostiví
 chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
 churavět, 3. mn. churavějí i churaví
 chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
 chvojí stř.
 chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
ddát, 1. j. dám, 3. mn. dají; rozk. dej; příč. dal, dán; podst. jm. dání
 děravět, 3. mn. děravějí i děraví
 dětinštět, 3. mn. dětinštějí i dětinští
 dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
 dít, 1. j. dím, 3. mn. dějí; příč. děl
 divočet, 3. mn. divočejí i divočí (stávat se divokým)
 dlít, 1. j. dlím, 3. mn. dlejí i dlí; rozk. (ne)dli; příč. dlel
 dlouhohrající (např. deska)
 dobíjet, 3. mn. dobíjejí i dobíjí
 dobít, 1. j. dobiji i dobiju, 3. mn. dobijí i dobijou; rozk. dobij; příč. dobil, dobit; podst. jm. dobití
 dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání
 dohlížet, 3. mn. dohlížejí i dohlíží
 dohrát, 1. j. dohraji i dohraju, 3. mn. dohrají i dohrajou; rozk. dohraj i dohrej; příč. dohrál, dohrán; podst. jm. dohrání
 dohřát, 1. j. dohřeji i dohřeju, 3. mn. dohřejí i dohřejou; rozk. dohřej; příč. dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí
 docházet, 3. mn. docházejí i dochází
 dojící (kdo nebo co dojí)
 dojídat, podst. jm. dojídání
 dojímat
 dojímavý
 dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
 dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. dojití
 dojit, 1. j. dojím, 3. mn. dojí; podst. jm. dojení
 dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
 dojížďka ž., mn. 2. -děk
 dolít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. dolijí, dolejí i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; příč. dolil, dolit; podst. jm. dolití
 domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
 domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
 domýt, 1. j. domyji i domyju, 3. mn. domyjí i domyjou; rozk. domyj; příč. domyl, domyt
 donášet, 3. mn. donášejí i donáší
 doorat, 1. j. doořu i doorám, 2. doořeš i dooráš, ..., 3. mn. doořou i doorají; rozk. doorej
 dopíjet, 3. mn. dopíjejí i dopíjí
 dopít, 1. j. dopiji i dopiju, 3. mn. dopijí i dopijou; rozk. dopij; příč. dopil, dopit; podst. jm. dopití
 doplácet, 3. mn. doplácejí i doplácí; příč. doplácen; podst. jm. doplácení
 dopřát, 1. j. dopřeji i dopřeju, 3. mn. dopřejí i dopřejou; rozk. dopřej; příč. dopřál, dopřán
 doprovázet, 3. mn. doprovázejí i doprovází
 dorážet, 3. mn. dorážejí i doráží; příč. dorážen
 dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
 dosít, 1. j. doseji i doseju, 3. mn. dosejí i dosejou; rozk. dosej; příč. dosel i dosil, doset; podst. jm. dosetí
 došít, 1. j. došiji i došiju, 3. mn. došijí i došijou; rozk. došij; příč. došil, došit
 dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
 dostát, 1. j. dostojím; rozk. dostůj; příč. dostál
 dostavět, 3. mn. dostavějí i dostaví; rozk. dostavěj i dostav; příč. dostavěl, dostavěn
 dotvářet, 3. mn. dotvářejí i dotváří
 dout, 3. j. duje, 3. mn. dují i dujou; rozk. duj; příč. dul; podst. jm. dutí
 dovádět, 3. mn. dovádějí i dovádí
 dovážet, 3. mn. dovážejí i dováží
 dožít (se), 1. j. dožiji (se) i dožiju (se), 3. mn. dožijí (se) i dožijou (se); rozk. dožij (se); příč. dožil (se), dožit; podst. jm. dožití
 doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
 dozrát, 1. j. dozraji i dozraju, 3. mn. dozrají i dozrajou; rozk. dozraj; příč. dozrál; podst. jm. dozrání
 dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
 dvoje; dvojí
ffenomén, -a m. (vynikající člověk)
gGuinea [gví-], -ey i -eje ž., 3., 6. -eji, 4. -eu, 7. -eou i -ejí; Guinejec, -jce m.; guinejský; Guinejský záliv
hhanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
 Harpyje, -jí ž. mn.
 házet, 3. mn. házejí i hází
 hladovět, 3. mn. hladovějí i hladoví
 hnít, 3. j. hnije, 3. mn. hnijí i hnijou; rozk. hnij; příč. hnil; podst. jm. hnití
 hojící (kdo nebo co hojí)
 hovět, 3. mn. hoví i hovějí; rozk. hov i hověj
 hrát, 1. j. hraji i hraju, 3. mn. hrají i hrajou; rozk. hraj i hrej; příč. hrál, hrán; podst. jm. hraní
 hřát, 1. j. hřeji i hřeju, 3. mn. hřejí i hřejou; rozk. hřej; příč. hřál, hřát; podst. jm. hřátí
 hrbatět, 3. mn. hrbatějí i hrbatí
 hryzat, 1. j. hryžu i hryzám, 3. mn. hryžou i hryzají; rozk. hryž i hryzej; příč. hryzal, hryzán
 hýbat, 1. j. hýbu i hýbám, 3. mn. hýbou i hýbají; rozk. hýbej
iidea ž., jedn. 2. idey i ideje, 3., 6. ideji, 4. ideu, 7. ideou i idejí, mn. 1., 4. idey i ideje, 2. idejí, 3. ideám i idejím, 6. ideách i idejích, 7. ideami i idejemi
jjalovět, 3. mn. jalovějí i jaloví
 její zájm. přivlastňovací k ona, 2. jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. jejích, 3. jejím, 7. jejími
 jenž zájm., m., 2. jehož, (bez) něhož, 3. jemuž, (k) němuž, 4. živ. jehož, jejž, neživ. jejž, 6. (o) němž, 7. jímž, (s) nímž; jež ž., 2., 3., 6. a 7. jíž, níž, 4. již, (pro) niž; jež stř., 2. jehož, (bez) něhož, 3. jemuž, (k) němuž; 4. jež, (na) něž,
 Jiljí, -ího m.
 Jiljí, -ího m.
 jizlivec i jízlivec, -vce m.
 jizlivost i jízlivost, -i ž.
 jizlivý i jízlivý
kkácet, 3. mn. kácejí i kácí
 kajícník, -a m.; kajícnice ž.
Naposledy hledáno:

jí, ubíhat, zaklít, půjd, rlit, zmítat, půdorys, audiovizuální, čichnout, psaní

Najít ve Slovníku rýmů jí
Najít rýmy na slovo jí
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.