Pravidla českého pravopisu

kkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
kKazachstán, -u m.; Kazach, -a m.; kazašský, mn. -šští
 Kazachstán, -u m.; Kazašská republika; Kazach m.; kazašský
 Kaz, -ně ž.; kazaňský
 kázat, 1. j. kážu, 3. mn. kážou; rozk. kaž; podst. jm. kázání
 kazatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 kazein i kasein [-in i -ín], -u m.
 kazematy i kasematy, -mat ž. pomn. i -matů m. pomn.
 kázeň, -zně ž.
 kázeňský
 kazeta ž.
 Kazi nesk. ž.
 Kazi ž. neskl.
 Kazimír, -a m.
 Kazimír, -a m.; Kazimíra, -y ž.
 kazisvět, -a m.
 kazit, rozk. (ne)kaz; příč. kažen
 kazivec, -vce m.
 káznice ž.
 Podobné:
aaudiokazeta [-dy-] ž.
 audiokazeta [-dy-] ž.
ddokázat, 1. j. dokážu, 3. mn. dokážou; rozk. dokaž
 dokazatelný
 dokazovat
 dřevokaz, -a i -e m., mn. 1. -i, 4. -y i -e, 7. -y i -i
 dřevokaz
 kaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
ffenomén, -u m.kaz, jev)
kkasein i kazein [-in i -ín], -u m.
 kasematy i kazematy, -mat ž. pomn. i -matů m. pomn.
 Kavkaz, -u m.; kavkazský
 Kavkaz, -u m.; kavkazský, mn. -zští
llistokaz, -a i -e m., mn. 1. -i, 4. -y i -e, 7. -y i -i
mmarkazit, -u m.
nkaza, -y ž.
 nakázat, 1. j. nakážu, 3. mn. nakážou; rozk. nakaž; podst. jm. nakázání
 nakazit, rozk. nakaz; příč. nakažen; podst. jm. nakažení
 nakazovat
oobřadný (okázalý)
 odkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 odkázat, 1. j. odkážu, 3. mn. odkážou; rozk. odkaž; podst. jm. odkázání
 okázalý
 okaze ž.
 okazionální
ppenězokaz, -a i -e m., mn. 4. -y i -e, 7. -y i -i
 penězokazectví s.
 pokazit, rozk. (ne)pokaz; příč. pokažen
 poukaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 poukázat, 1. j. poukážu, 3. mn. poukážou; rozk. poukaž; podst. jm. poukázání
 poukázka ž.
 překazit, rozk. překaz; příč. překažen
 převodní (např. příkaz)
 příkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 přikázat, 1. j. přikážu, 3. mn. přikážou; rozk. přikaž; podst. jm. přikázání
 příkazce, -ce m., jedn. 5. -ce
 prokázat, 1. j. prokážu, 3. mn. prokážou; rozk. prokaž; podst. jm. prokázání
 prokazatelný
 průkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 průkazka ž.
 průkaz
 průkaz (přesvědčivý)
 průkazový
rrévokaz, -a i -e m., mn. 4. -y i -e, 7. -y i -i
 rozkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 rozkázat, 1. j. rozkážu, 3. mn. rozkážou; rozk. rozkaž; podst. jm. rozkázání
 rozkazovat
ssamaritán, -a m. (kdo prokazuje milosrdenství); Samaritán (biblická postava)
 sarkazmus, -zmu i sarkasmus [-zm-], -smu m.
 stávkokaz, -a i -e m. mn. 1. -i i -ové, 4. -y i -e, 7. -y i -i stáž, -e ž.
 svěrací (např. kazajka)
 svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit)
ttermit, -a m. (všekaz)
uúkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 ukázat, 1. j. ukážu, 3. mn. ukážou; rozk. ukaž; podst. jm. ukázání
 ukazatel, -e m., mn. 1. -e i -é, 7. -i
 ukázka ž.
 ukáznit
 ukázňovat
 ukazováček, -čku m.
 ukazovat
 ukazovátko s.
vvideokazeta ž.
 všekaz, -a i -e m., mn. 1. -i, 4. -y i -e, 7. -y i -i
 kaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 vykázat, 1. j. vykážu, 3. mn. vykážou; rozk. vykaž; podst. jm. vykázání
 vykazatelný
 vykazovat
 vzkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 vzkázat, 1. j. vzkážu, 3. mn. vzkážou; rozk. vzkaž; podst. jm. vzkázání
 vzkazovat
zZakavkazsko, -a s. i Zakavkazí, -í s.; zakavkazský
 kaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 zakázat, 1. j. zakážu, 3. mn. zakážou; rozk. zakaž; podst. jm. zakázání
 zakázka ž.
 zakázkový
 kaznický
 kazník, -a m.; zákaznice ž.
 zkáza, -y ž.
 zkazit, rozk. zkaz; příč. zkažen
 zkazka ž.
 zkázonosný
 zrnokaz, -a i -e m., mn. 4. -y i -e, 7. -y i -i
 zvést, 1. j. zvedu; rozk. zveď; příč. zvedl, zveden; podst. jm. zvedení (zkazit); jiné je svést (dolů, dohromady, ke zlému apod.)
Naposledy hledáno:

kaz, profesní, pracoviš, individuum, monot, korea, introverzn, proset, sychiatrie, výpřah

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.