Pravidla českého pravopisu

kKos [-ó-], Kosu i Kou [ko-u] m.; koský i kojský
kkouč, -e m.
 koudel, -e ž.
 koukol, -u i -e m., mn. 1., 4. -y i -e, 7. -y i -i
 koulař, -e m.
 koule ž., mn. 2. -lí
 koulet, 3. mn. koulejí i kou
 koupaliště, -iště s., mn. 2. -išť
 koupat (se), 1. j. koupu (se) i koupám (se); rozk. koupej (se)
 kou ž.
 koupel, -e ž.
 koupěschopný
 koupit, rozk. kup
 Kouřim, -i i -ě ž., 3., 6. -i, 7. -í; kouřimský
 Kouřim, -i i -ě ž.; kouřimský
 kouřit, rozk. kuř
 kousat, 1. j. koušu i kousám, 3. mn. koušou i kousají; rozk. kousej
 kout, -a i -u m.
 kout, 1. j. kuji i kuju, 3. mn. kují i kujou; rozk. kuj; příč. kul, kut; podst. jm. kutí
 koutek, -tku i -tka m.
 kouzelnický
 kouzelník, -a m.
 kouzelný
 Podobné:
cčarovat (kouzlit)
 Casablanca [ka-ka], -cy [-ky] i -ky ž., 3., 6. -ce, 4. -cu [-ku] i -ku, 7. -cou [-kou] i -kou; casablanský, mn. -ští
dDolní Rakousy, D-ch R-s m. pomn.; dolnorakouský
 dýka ž., jedn. 7. dýkou, mn. 2. dýk, 3. dýkám atd.
hHorní Rakousy, H-ch R-s m. pomn.; hornorakouský
iinkoust [-k- i -g-], -u m.
kk, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
 ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
mkoučký, mn. -čcí
 mocnářství s.; mocnářství rakousko-uherské
nnad předložka; v místních názvech: ulice Nad Lesem, ulice Nad Bertramkou, náměstí Nad Bateriemi apod.
 nadít (naplnit něčím, nádivkou), 1. j. nadiji i nadiju, 3. mn. nadijí i nadijou; rozk. nadij; příč. nadil, nadit
 nakoupit, rozk. nakup
 namátkou přísl.
ookoun, -a m.; okouní
 okounět, 3. mn. okounějí i okou
 okousat, 1. j. okoušu i okousám, 3. mn. okoušou i okousají; rozk. okousej
 ozkoušet, 3. mn. ozkoušejí i ozkouší
ppáka ž., jedn. 7. pákou, mn. 2. pák atd.
 Pec pod Sněžkou. P-e pod s. ž.; pecký
 pokoušet, 3. mn. pokoušejí i pokouší
 přezkoumat
 přezkoušet, 3. mn. přezkoušejí i přezkouší
 pyskoun, -a m.
rRakousko s.; Rakušan, -a m.; rakouský, mn. -ští
 Rakousko, -a s.; Rakouská republika; Rakušan m.; rakouský
 Rakousko-Uhersko s.; rakousko-uherská monarchie
 Rakousko-Uhersko, R-a-U-a i R-o-U-a s.; rakousko-uherský
 rozkousat, 1. j. rozkoušu i rozkousám, 3. mn. rozkoušou i rozkousají; rozk. rozkousej
 ruka ž., mn. 1., 4. ruce, 2. rukou, 3. rukám, 6. rukou i rukách, 7. rukama
sširokoúhlý
 skoupit, rozk. skup
 skou
 skousnout, příč. skousl
 skout, 1. j. skuji i skuju, 3. mn. skují i skujou; rozk. skuj; příč. skul, skut (dohromady); jiné je zkout (ukout)
 stránka ž., jedn. 7. stránkou
 strhat (dolů); jiné je ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou)
uukousnout, příč. ukousl
 ukout, 1. j. ukuji i ukuju, 3. mn. ukují i ukujou; rozk. ukuj; příč. ukul, ukut
vvykoupat, 1. j. vykoupu i vykoupám; rozk. vykoupej
 vykoupit, rozk. vykup
 vykousat, 1. j. vykoušu i vykousám, 3. mn. vykoušou i vykousají; rozk. vykousej
 vyzkoumat, podst. jm. vyzkoumání
 vyzkoušet, 3. mn. vyzkoušejí i vyzkouší
zza předložka; v názvech ulic: ulice Za Školou, ulice Za Zelenou liškou
 zakoulet, 3. mn. zakoulejí i zakou
 zakoupit, rozk. zakup
 zakouřit, rozk. zakuř
 zakoušet, 3. mn. zakoušejí i zakouší
 zakousnout, příč. zakousl, zakousnut
 kou s.
 zatěžkávací (např. zkouška)
 zeměkoule ž.
 zkoumat
 zkoupat, 1. j. zkoupu i zkoupám; rozk. zkoupej
 zkoušečka ž., jedn. 3., 6. -čce
 zkoušet, 3. mn. zkoušejí i zkouší
 zkouška ž.
 zkout, 1. j. zkuji i zkuju, 3. mn. zkují i zkujou; rozk. zkuj; příč. zkul, zkut (ukout); jiné je skout (dohromady)
 ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou); jiné je strhat (dolů)
Naposledy hledáno:

smr, kou, oov, tuh, sia, dvr, dko, nyx, azn, odemykat

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.