Pravidla českého pravopisu

kkymácet, 3. mn. kymácejí i kymácí
 Podobné:
ddivočet, 3. mn. divočejí i divočí (stávat se divokým)
 divočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat)
eeskymo s.
kkdo zájm., 2. a 4. koho, 6. o kom, 7. kým
ssužovat, podst. jm. sužování (utlačovat, trápit); jiné je zužovat (činit úzkým)
 sžít se, 1. j. sžiji se i sžiju se, 3. mn. sžijí se i sžijou se; rozk. sžij se; příč. sžil se, sžit (s někým)
zzadobře (být s někým)
 zakymácet (se), 3. mn. zakymácejí (se) i zakymácí (se); rozk. zakymácej (se)
 zdivočet, 3. mn. zdivočejí i zdivočí; příč. zdivočel (stát se divokým)
 zesvětštět, 3. mn. zesvětštějí i zesvětští; příč. zesvětštěl (stát se světským)
 zlidštět, 3. mn. zlidštějí i zlidští; příč. zlidštěl (stát se lidským)
 zužovat, podst. jm. zužování (činit úzkým); jiné je sužovat (utlačovat, trápit)
Naposledy hledáno:

kym, přek, bruggy, bezpoch, ilustrátor, troubit, vyník, tlustší, reprízovat, vymene

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.