Pravidla českého pravopisu

llíc, -e m. (opak rubu)
 líc, -e ž. i líce stř. (tvář)
nnalíc i na líc (opak naruby)
llícní (např. kost)
 lícovat
 lícovka ž.
 lícový
 Podobné:
bbalící (kdo nebo co balí)
 bělící (kdo nebo co bělí)
 bílící (kdo nebo co bílí)
ddělící (kdo nebo co dělí)
fFelície i Felicie, -e ž.
gGalície, -e ž.; galicijský
hholící (kdo nebo co holí)
kkalící (kdo nebo co kalí)
 klícka ž., jedn. 3., 6. -cce
 krášlící (kdo nebo co krášlí)
 kreslící (kdo nebo co kreslí)
 kyčel, kyčle m. i ž., mn. 1., 4. kyčle, 2. -lů i -lí, 3. -lům i -lím, 6. -lích, 7. -li i -lemi
lLeeds [líc], -u m.; leedský
mmodlící se (kdo se modlí)
oošplíchat, podst. jm. ošplíchání
 ošplíchnout, příč. ošplíchl i ošplíchnul
pplíce ž., mn. 2. plic, 3. plícím i plicím atd.
 Podmokly, -kel m. pomn., 3. -klům, 6. -klech i -klích, 7. -kly; podmokelský
rrozlítit se, rozk. rozliť se; příč. rozlícen
 rozšplíchat
 rozšplíchnout, příč. rozšplíchl i rozšplíchnul
 růžolící
sškolící (kdo školí)
 solící (kdo nebo co solí)
 šplíchat, podst. jm. šplíchání
 spolubydlící m. i ž.
 svléci i svléct i svlíct, 1. j. svleču, 3. mn. svlečou; rozk. svleč; příč. svlekl, svlečen
vvelící (kdo velí)
 Versailles [-saj] ž. neskl. i ž. pomn., 2. -llí, 3. -llím, 6. -llích, 7. -llemi; versailleský [versajský]; versailleský mír
 volící (kdo nebo co volí)
 vyšplíchat, podst. jm. vyšplíchání
 vyšplíchnout, příč. vyšplíchl i vyšplíchnul
zzalícit, rozk. zalic
 žehlící (kdo nebo co žehlí)
Naposledy hledáno:

líc, kritický, ztupě, narva, ochranný, pýřavka, ospor, kdekdo, pohádkář, lnět

Najít ve Slovníku rýmů líc
Najít rýmy na slovo líc
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.