Pravidla českého pravopisu

mmít, 1. j. mám; rozk. měj; příč. měl
mmítink [-ty-], -ku m.
 mítinkový [-ty-]
 Podobné:
ddohřmět i dohřmít, 3. mn. dohřmí; rozk. dohřmi, dohřměte; příč. dohřměl
hhřmět i hřmít, 3. mn. hřmí; rozk. hřmi, hřměte; příč. hřměl
kkrmítko stř.
llančmít i lunchmeat [lančmít], -u m.
 lunchmeat [lančmít] i lančmít, -u m.
mmívat (k mít)
nnamítat, podst. jm. namítání
 namítnout, příč. namítl
oodmítat, podst. jm. odmítání
 odmítnout, příč. odmítl
 omítat, podst. jm. omítání
 omítka ž.
 omítkář, -e m.
 omítnout, příč. omítl
ppodmítat, podst. jm. podmítání
 podmítka ž.
 pomět se, 1. j. poměji se, 3. mn. pomějí se; příč. poměl se (mít se dobře)
 přemítat, podst. jm. přemítání
 přemítavý
 promítač, -e m.
 promítačka ž., jedn. 3., 6. -čce (zařízení)
 promítat, podst. jm. promítání
 promítnout, příč. promítl
ssetmět se i setmít se, 3. mn. setmějí se; příč. setmělo se
 smítko stř.
 strpení stř. (mít strpení)
ttmět se i tmít se, 3. mn. tmějí se; příč. tmělo se
vvymítat, podst. jm. vymítání (vypuzovat)
zza zlé (mít)
 zahřmět i zahřmít, 3. mn. zahřmí; rozk. zahřmi, zahřměte; příč. zahřměl; podst. jm. zahřmění
 zamítat, podst. jm. zamítání
 zamítnout, příč. zamítl
 zatmět se i zatmít se, 3. mn. zatmějí se; příč. zatmělo se
 zmítat (se), podst. jm. zmítání
Naposledy hledáno:

mít, kadeř, donátor, očest, prýma, dtím, kolega, píle, opr, vadim

Najít ve Slovníku rýmů mít
Najít rýmy na slovo mít
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.