Pravidla českého pravopisu

mmoc, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi
mmocenský
 mocenství s.
 mochyně ž.
 moci i moct, 1. j. mohu i můžu, 2. j. můžeš, ..., 3. mn. mohou i můžou; příč. mohl
 mocnářství s.; mocnářství rakousko-uherské
 mocněnec, -nce m., jedn. 4. -nce, mn. 1. -nci i -nce
 mocninný
 mocnitel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i
 mocnost, -i ž.
 moc
 Podobné:
bBasedowova [-ze-] nemoc
ddomoci se i domoct se, 1. j. domohu se i domůžu se, 2. domůžeš se, ..., 3. mn. domohou se i domůžou se; rozk. domoz se; příč. domohl se
 dopomoci i dopomoct, 1. j. dopomohu i dopomůžu, 2. j. dopomůžeš, dopomoženo
 dvojmocnina ž.
 dvojmoc
eemoce ž.
 emocionální
kk, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
 klinika [-ny-] ž.; Klinika rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
 ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
llokomoce ž.
mmalomocenství s.
 mermomocí přísl.
 mimochodem přísl.
 Mozart [mozart i mócart], -ta m.
nnamoci se i namoct se, 1. j. namohu se i namůžu se, 2. j. namůžeš se, ..., 3. mn. namohou se i namůžou se; rozk. (ne)namoz se; příč. namohl se, namožen
 napomoci i napomoct, 1. j. napomohu i napomůžu, 2. j. napomůžeš, napomoženo
 nápomoc
 nemoc, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi
 nemocenský
 nemocnice ž.
 nemocnost, -i ž.
oodmocněnec, -nce m., jedn. 4. -nce, mn. 1. -nci i -nce
 odmocnina ž.
 odmocnitel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i
 onemocnět, 3. mn. onemocnějí i onemocní; příč. onemocněl
 osamocený
ppomoc, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi
 pomoci i pomoct, 1. j. pomohu i pomůžu, 2. j. pomůžeš, ..., 3. mn. pomohou i pomůžou; rozk. pomoz; příč. pomohl, pomoženo
 pomocník, -a m.; pomocnice ž.
 pomoc
 pravomoc, -i i -e ž., mn. 1., 4. -i i -e, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi
 přemoci i přemoct, 1. j. přemohu i přemůžu, 2. j. přemůžeš, ..., 3. mn. přemohou i přemůžou; rozk. přemoz; příč. přemohl, přemožen
 promoce ž.
rrozmoci se i rozmoct se, 1. j. rozmohu se i rozmůžu se, 2. j. rozmůžeš se, ..., 3. mn. rozmohou se i rozmůžou se; příč. rozmohl se
 roznemoci se i roznemoct se, 1. j. roznemohu se i roznemůžu se, 2. j. roznemůžeš se, ..., 3. mn. roznemohou se i roznemůžou se; rozk. (ne)roznemoz se; příč. roznemohl se
ssérový (např. nemoc)
 sjednat (např. smlouvu, mír); jiné je zjednat (např. pořádek, pomoc, na práci)
 šramotit, podst. jm. šramocení
 svépomoc, -i ž.
ttipec, -pce i típek, -pku m. (slepičí nemoc)
vvelmoc, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi
 velmocenský
 virový (např. onemocnění)
 všemoc
 vymoci i vymoct, 1. j. vymohu i vymůžu, 2. j. vymůžeš, ..., 3. mn. vymohou i vymůžou; rozk. vymoz; příč. vymohl, vymožen
 výpomoc, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi
 vypomoci i vypomoct, 1. j. vypomohu i vypomůžu, 2. j. vypomůžeš, vypomožen
 výpomoc
 vyrážka ž. (onemocnění kůže)
 vzmoci se i vzmoct se, 1. j. vzmohu se i vzmůžu se, 2. j. vzmůžeš se, ..., 3. mn. vzmohou se i vzmůžou se; rozk. vzmoz se; příč. vzmohl se
zzjednat (např. pořádek, pomoc, na práci); jiné je sjednat (např. smlouvu, mír)
 zmáhat (k zmoci), podst. jm. zmáhání
 zmoci i zmoct, 1. j. zmohu i zmůžu, 2. j. zmůžeš, ..., 3. mn. zmohou i zmůžou; rozk. zmoz; příč. zmohl, zmožen
 zmocněnec, -nce m.
 zmocnit, podst. jm. zmocnění (někoho)
 zmocnitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 zplnomocněnec, -nce m.
 zplnomocnit
Naposledy hledáno:

oto, abitá, moc, oteť, ariský, ideál, zružovějí, potěr, yplivnout, zápraží

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.