Pravidla českého pravopisu

nněkdejší
 někdo zájm.
 někdy, někde, někudy atd.
 několik
 několikačlenný
 několikadenní
 několikaramenný
 několikastranný
 několikastrunný
 několikátý
 několikrát
 několiksetkrát
 několiktisíckrát
 některý zájm.
 Podobné:
cČeněk, -ňka m.; Čeňka, -y ž.
ddaněk, -ňka m.; daňčí
 doplněk, -ňku m.
kk, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
 ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
lliterárněkritický (k literární kritika)
nnalézt (někam), 1. j. nalezu; rozk. nalez; příč. nalezl; podst. jm. nalezení
 nazapřenou i na zapřenou (být někde)
 nesčetněkrát
 nesčíslněkrát
oodněkud přísl.
 ochromit (někoho, něco)
ppelyněk, -ňku m.
 pláňka ž., mn. 2. -něk (planý strom)
 plaňka ž., mn. 2. -něk (tyčka v plotě)
 podražit, podst. jm. podražení (poněkud zdražit)
 poněkud přísl.
 postraněk, -ňku m.
 posunek, -nku i posuněk, -ňku m.
ssáňky, sáněk ž. pomn.
 sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
 skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
 slíbat (líbáním setřít); jiné je zlíbat (někoho)
 smlsat (něco); jiné je zmlsat (někoho)
 staletý (několik set let starý)
 stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
 svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; příč. svál, svát (svanout); jiné je zvát (někoho)
 sžít se, 1. j. sžiji se i sžiju se, 3. mn. sžijí se i sžijou se; rozk. sžij se; příč. sžil se, sžit (s někým)
ttykat (říkat někomu "ty")
uu předložka s 6. p. jen před v a v několika ustálených spojeních, jako být u vytržení, u vidění, u vyjevení
 úplněk, -ňku m.
vvykat (říkat někomu "vy")
 výplněk, -ňku m.
 vytisknout, příč. vytiskl, vytištěn (o knize) i vytisknut (odněkud); podst. jm. vytištění (knihy) i vytisknutí (odněkud)
zzadobře (být s někým)
 zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
 Zbyněk, -ňka m.
 Zbyněk, -ňka m.; Zbyňka, -y ž.
 Zdeněk, -ňka m.; Zdeňka i Zdenka i Zdena, -y ž.
 Zdeněk, -ňka m.; Zdeňka i Zdenka ž.
 zdivočit, 3. mn. zdivočí; příč. zdivočil (někoho, něco)
 zdomácnit, 3. mn. zdomácní; příč. zdomácnil (někoho, něco)
 zesvětštit, 3. mn. zesvětští; příč. zesvětštil (někoho, něco)
 zchoulostivit, 3. mn. zchoulostiví; příč. zchoulostivil (někoho)
 zklidnit, 3. mn. zklidní; příč. zklidnil (někoho, něco)
 zkopat, 1. j. zkopu i zkopám, 3. mn. zkopou i zkopají; rozk. zkopej (kopáním upravit; pokopat někoho); jiné je skopat (shora nebo dohromady)
 zlíbat (někoho); jiné je slíbat (líbáním setřít)
 zmalomyslnit, 3. mn. zmalomyslní; příč. zmalomyslnil (někoho)
 zmlsat (někoho); jiné je smlsat (něco)
 zmocnit, podst. jm. zmocnění (někoho)
 zneklidnit, 3. mn. zneklidní; příč. zneklidnil (někoho)
 zněkolikanásobit
 znervóznit, 3. mn. znervózní; příč. znervóznil (někoho)
 zpopelnit, 3. mn. zpopelní; příč. zpopelnil (někoho)
 ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady)
 zvát, 1. j. zvu; rozk. zvi, zvěte i zvete; příč. zval; podst. jm. zvaní (někoho); jiné je svát (svanout)
Naposledy hledáno:

něk, lynout, idyla, nepromy, osál, předvečerní, zavýsknul, atto, tloukl, vodajství

Najít ve Slovníku rýmů něk
Najít rýmy na slovo něk
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.