nět: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
b	brnět, 3. mn. brní
	bujnět, 3. mn. bujnějí i bujní
c	černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
	čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
d	dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání
	dopnout, 1. j. dopnu; rozk. dopni, dopněte; příč. dopnul i dopjal, dopnut i dopjat; podst. jm. dopnutí
	doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
	dožnout i dožít, 1. j. dožnu; rozk. dožni, dožněte; příč. dožal i dožnul, dožat i dožnut; podst. jm. dožnutí
	dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
h	hanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
	hnětač, -e m.
	hníst, 1. j. hnětu; rozk. hněť; příč. hnětl, hněten
	hnout, 1. j. hnu; rozk. hni, hněte; příč. hnul, hnut; podst. jm. hnutí
	hrad, -u m.; hrad Rožmberk, hrad Kunětická hora; Dívčí hrady; Hrad, tj. Pražský hrad
k	kastaněty, -nět ž. pomn.
	klanět se, 3. mn. klanějí se i klaní se; rozk. klaněj se i klaň se
	Kunětická hora
l	lačnět, 3. mn. lačnějí i lační
m	malátnět, 3. mn. malátnějí i malátní
	malomyslnět, 3. mn. malomyslnějí i malomyslní
	mohutnět, 3. mn. mohutnějí i mohutní
	mužnět, 3. mn. mužnějí i mužní
n	načít, 1. j. načnu; rozk. načni, načněte; příč. načal, načat; podst. jm. načetí
	nadhánět, 3. mn. nadhánějí i nadhání
	nahánět, 3. mn. nahánějí i nahání
	naklánět (se), 3. mn. naklánějí (se) i naklání (se)
	napnout, 1. j. napnu; rozk. napni, napněte; příč. napnul i napjal, napnut i napjat; podst. jm. napnutí (např. lana) i napětí (např. duševní)
	navonět, 3. mn. navoní i navonějí; rozk. navoň
	nažnout i nažít, 1. j. nažnu; rozk. nažni, nažněte; příč. nažal i nažnul, nažat i nažnut; podst. jm. nažnutí
o	obepnout, 1. j. obepnu; rozk. obepni, obepněte; příč. obepnul i obepjal, obepnut i obepjat; podst. jm. obepnutí (např. rukama) i obepětí (např. myšlenkami)
	odejmout i odnít, 1. j. odejmu; příč. odňal, odňat; podst. jm. odnětí
	odepnout, 1. j. odepnu; rozk. odepni, odepněte; příč. odepnul i odepjal, odepnut i odepjat; podst. jm. odepnutí
	odetnout i odtít, 1. j. odetnu; rozk. odetni, odetněte; příč. odťal i odetnul, odťat i odetnut; podst. jm. odetnutí i odtětí
	odhánět, 3. mn. odhánějí i odhání
	odklánět, 3. mn. odklánějí i odklání
	odnětí stř.
	odzvánět, 3. mn. odzvánějí i odzvání
	ohánět se, 3. mn. ohánějí se i ohání se
	ohnout, 1. j. ohnu; rozk. ohni, ohněte; příč. ohnul, ohnut; podst. jm. ohnutí
	okounět, 3. mn. okounějí i okouní
	onemocnět, 3. mn. onemocnějí i onemocní; příč. onemocněl
	otěhotnět, 3. mn. otěhotnějí i otěhotní
	ožnout i ožít, 1. j. ožnu; rozk. ožni, ožněte; příč. ožal i ožnul, ožat i ožnut; podst. jm. ožnutí
p	pnout (se), 1. j. pnu (se); rozk. pni (se), pněte (se); příč. pnul (se) i pjal (se), pnut i pjat; podst. jm. pnutí
	počít, 1. j. počnu; rozk. počni, počněte; příč. počal, počat; podst. jm. početí
	podnět, -u m.
	podnětný
	pohánět (k honit), 3. mn. pohánějí i pohání
	pohanět i pohanit, 3. mn. pohanějí i pohaní; rozk. pohaněj i pohaň; příč. pohaněl i pohanil, pohaněn
	ponětí stř.
	potemnět, 3. mn. potemnějí i potemní; příč. potemněl
	požnout i požít, 1. j. požnu; rozk. požni, požněte; příč. požal i požnul, požat i požnut; podst. jm. požnutí (pokosit)
	předhánět, 3. mn. předhánějí i předhání
	přehánět, 3. mn. přehánějí i přehání
	přepnout, 1. j. přepnu; rozk. přepni, přepněte; příč. přepnul i přepjal, přepnut i přepjat; podst. jm. přepnutí (např. vařiče) i přepětí (např. v el. síti)
	přiklánět (se), 3. mn. přiklánějí (se) i přiklání (se)
	připnout, 1. j. připnu; rozk. připni, připněte; příč. připnul i připjal, připnut i připjat; podst. jm. připnutí
	prohánět, 3. mn. prohánějí i prohání
	prohníst, 1. j. prohnětu; rozk. prohněť; příč. prohnětl, prohněten
	pyšnět, 3. mn. pyšnějí i pyšní
r	rozepnout, 1. j. rozepnu; rozk. rozepni, rozepněte; příč. rozepnul i rozpjal, rozepjal, rozepnut i rozpjat, rozepjat; podst. jm. rozepnutí (např. kabátu) i rozpětí (např. křídel)
	rozetnout i roztít, 1. j. rozetnu; rozk. rozetni, rozetněte; příč. rozťal i rozetnul, rozťat i rozetnut; podst. jm. rozetnutí i roztětí
	rozhánět, 3. mn. rozhánějí i rozhání
s	sejmout, 1. j. sejmu; příč. sejmul i sňal, sejmut i sňat; podst. jm. sejmutí i snětí
	sepnout, 1. j. sepnu; rozk. sepni, sepněte; příč. sepnul i spjal, sepjal, sepnut i spjat, sepjat; podst. jm. sepnutí (např. vlasů sponou) i sepětí (např. duševní)
	sezvánět, 3. mn. sezvánějí i sezvání
	shánět, 3. mn. shánějí i shání
	sklánět, 3. mn. sklánějí i sklání
	snětí stř. (k sejmout)
	snětivý
t	temnět, 3. mn. temnějí i temní (stávat se temným)
	tnout i tít, 1. j. tnu; rozk. tni, tněte; příč. ťal i tnul, ťat i tnut; podst. jm. tnutí i tětí
	tučnět, 3. mn. tučnějí i tuční
u	uhánět, 3. mn. uhánějí i uhání
	uhníst, 1. j. uhnětu; rozk. uhněť; příč. uhnětl, uhněten
	uklánět se, 3. mn. uklánějí se i uklání se
	Únětice, -ic ž. pomn.; únětický
	upnout, 1. j. upnu; rozk. upni, upněte; příč. upnul i upjal, upnut i upjat; podst. jm. upnutí
v	vhánět, 3. mn. vhánějí i vhání
	viněta ž.
	vonět, 3. mn. voní i vonějí
	vyhánět, 3. mn. vyhánějí i vyhání
	vyjmout, 1. j. vyjmu; příč. vyjmul i vyňal, vyjmut i vyňat; podst. jm. vyjmutí i vynětí
	vyklánět, 3. mn. vyklánějí i vyklání
	vypnout, 1. j. vypnu; rozk. vypni, vypněte; příč. vypnul i vypjal, vypnut i vypjat; podst. jm. vypnutí (např. proudu) i vypětí (např. sil)
	vyznít, 3. j. vyzní, 3. mn. vyzní i vyznějí; rozk. vyzni, vyzněte; příč. vyzněl; podst. jm. vyznění
	vyžnout i vyžít, 1. j. vyžnu; rozk. vyžni, vyžněte; příč. vyžal i vyžnul, vyžat i vyžnut; podst. jm. vyžnutí
	vyzvánět, 3. mn. vyzvánějí i vyzvání
	vznět, -u m.
	vznětlivý
	vznětový (např. motor)
z	začít, 1. j. začnu; rozk. začni, začněte; příč. začal, začat; podst. jm. začetí
	zaclánět, 3. mn. zaclánějí i zaclání
	zahánět, 3. mn. zahánějí i zahání
	zaklánět (se), 3. mn. zaklánějí (se) i zaklání (se)
	zakrnět, 3. mn. zakrní i zakrnějí; příč. zakrněl
	zánět, -u m.
	zánětlivý
	zapnout, 1. j. zapnu; rozk. zapni, zapněte; příč. zapnul i zapjal, zapnut i zapjat; podst. jm. zapnutí
	započít, 1. j. započnu; rozk. započni, započněte; příč. započal, započat; podst. jm. započetí