nel: pravidla českého pravopisu

n	Nela, -y ž.
	nelegitimní [-ty-]; nelegitimně
	nelibý
	nelidský, mn. -dští
	nelineární
	nelítostný
	neloajální
	nelze přísl.

	Podobné:
c	černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
	činely, -ů m. pomn., 4., 7. -y
	čnělka ž.
	čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
d	Dardanely, -nel ž. pomn.; dardanelský
	Dardanely, Dardanel ž. pomn.; dardanelský
	domnělý
	doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
f	flanel, -u m.
h	hanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
k	kokršpaněl, -a m., mn. 4., 7. -y
m	mantinel [-ty-], -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	Menelaos [-lá-], lat. Menelaus [-lá-], -laa m.
o	odeznít i odznít, 3. j. od(e)zní, 3. mn. od(e)zní i od(e)znějí; rozk. od(e)zni; příč. od(e)zněl; podst. jm. od(e)znění
	odznít i odeznít, 3. j. od(e)zní, 3. mn. od(e)zní i od(e)znějí; rozk. od(e)zni; příč. od(e)zněl; podst. jm. od(e)znění
	ojedinělý
	onemocnět, 3. mn. onemocnějí i onemocní; příč. onemocněl
	opomenout i opominout, příč. opomněl, opomenul i opominul; podst. jm. opomenutí, opominutí i opomnění
	organela, -y ž.
p	panel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	Penelopa, -py řec. Penelope [pé-pé], -py i neskl. ž.
	pohanět i pohanit, 3. mn. pohanějí i pohaní; rozk. pohaněj i pohaň; příč. pohaněl i pohanil, pohaněn
	potemnělý
	potemnět, 3. mn. potemnějí i potemní; příč. potemněl
	přejemnělý
	připomenout, příč. připomenul i připomněl, připomenut; podst. jm. připomenutí
r	ritornel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	rozeznít (se), 3. j. rozezní (se), 3. mn. rozezní (se) i rozeznějí (se); rozk. rozezni (se); příč. rozezněl (se); podst. jm. rozeznění
	rozlítostnělý i rozlítostněný
	rozpomenout se, příč. rozpomenul se i rozpomněl se; podst. jm. rozpomenutí
s	salmonelóza, -y ž.
	Španělsko s.; Španěl, -a m.; španělský; Španělský sál (na Pražském hradě)
	Španělsko, -a s.; Španěl m.; španělský
	šrapnel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
t	tunel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
u	upomenout, příč. upomenul i upomněl, upomenut; podst. jm. upomenutí
v	výčnělek, -lku m.
	vyvzpomenout (si), příč. vyvzpomenul (si) i vyvzpomněl (si), vyvzpomenut; podst. jm. vyvzpomenutí
	vyznít, 3. j. vyzní, 3. mn. vyzní i vyznějí; rozk. vyzni, vyzněte; příč. vyzněl; podst. jm. vyznění
	vzpomenout, příč. vzpomenul i vzpomněl; podst. jm. vzpomenutí i vzpomnění
z	zakrnět, 3. mn. zakrní i zakrnějí; příč. zakrněl
	zapomenout, příč. zapomenul i zapomněl, zapomenut i zapomněn; podst. jm. zapomenutí i zapomnění
	zatemnělý
	zatemnět (se), 3. mn. zatemnějí (se) i zatemní (se); příč. zatemnělo (se)
	zaznít, 3. mn. zaznějí i zazní; rozk. zazni, zazněte; příč. zazněl; podst. jm. zaznění
	zdomácnět, 3. mn. zdomácnějí i zdomácní; příč. zdomácněl (stát se domácím)
	zdrobnělina ž.
	zdrobnělý
	zdrsnět, 3. mn. zdrsnějí i zdrsní; příč. zdrsněl (stát se drsným)
	zevšednět, 3. mn. zevšednějí i zevšední; příč. zevšedněl (stát se všedním)
	zhanět i zhanit, 3. mn. zhanějí i zhaní; příč. zhaněl i zhanil, zhaněn
	zhubenět, 3. mn. zhubenějí i zhubení; příč. zhubeněl
	zhutnět, 3. mn. zhutnějí i zhutní; příč. zhutněl (stát se hutným)
	zintenzivnět [-zi- i -zí-], 3. mn. zintenzivnějí i zintenzivní; příč. zintenzivněl (stát se intenzivním)
	zintimnět [-ty-], 3. mn. zintimnějí i zintimní; příč. zintimněl (stát se intimním)
	zjasnět, 3. mn. zjasnějí i zjasní; příč. zjasněl (stát se jasnějším)
	zjednotvárnět, 3. mn. zjednotvárnějí i zjednotvární; příč. zjednotvárněl (stát se jednotvárným)
	zjemnělý
	zjemnět, 3. mn. zjemnějí i zjemní; příč. zjemněl (stát se jemným)
	zkamenělina ž.
	zkamenět, 3. mn. zkamenějí i zkamení; příč. zkameněl
	zkapalnět, 3. mn. zkapalnějí i zkapalní; příč. zkapalněl (stát se kapalným)
	zklidnět, 3. mn. zklidnějí i zklidní; příč. zklidněl (stát se klidným)
	zkrásnět, 3. mn. zkrásnějí i zkrásní; příč. zkrásněl (stát se krásným)
	zkvalitnět, 3. mn. zkvalitnějí i zkvalitní; příč. zkvalitněl (stát se kvalitnějším)
	zlevnět, 3. mn. zlevnějí i zlevní; příč. zlevněl (stát se levným)
	zmalátnět, 3. mn. zmalátnějí i zmalátní; příč. zmalátněl
	zmalichernět, 3. mn. zmalichernějí i zmalicherní; příč. zmalicherněl (stát se malicherným)
	zmalomyslnět, 3. mn. zmalomyslnějí i zmalomyslní; příč. zmalomyslněl (stát se malomyslným)
	zmezinárodnět, 3. mn. zmezinárodnějí i zmezinárodní; příč. zmezinárodněl (stát se mezinárodním)
	zmohutnět, 3. mn. zmohutnějí i zmohutní; příč. zmohutněl
	zmužnět, 3. mn. zmužnějí i zmužní; příč. zmužněl
	znárodnělý
	znárodnět, 3. mn. znárodnějí i znárodní; příč. znárodněl (nabýt národního rázu, zlidovět)
	znehybnět, 3. mn. znehybnějí i znehybní; příč. znehybněl (stát se nehybným)
	zneklidnět, 3. mn. zneklidnějí i zneklidní; příč. zneklidněl (stát se neklidným)
	znělec, -lce m.
	znelíbit se, rozk. znelib se
	znělka ž.
	znepřístupnět, 3. mn. znepřístupnějí i znepřístupní; příč. znepřístupněl (stát se nepřístupným)
	znervóznět, 3. mn. znervóznějí i znervózní; příč. znervózněl (stát se nervózním)
	znevlídnět, 3. mn. znevlídnějí i znevlídní; příč. znevlídněl
	zněžnět, 3. mn. zněžnějí i zněžní; příč. zněžněl
	znicotnět, 3. mn. znicotnějí i znicotní; příč. znicotněl (stát se nicotným)
	znít, 3. j. zní, 3. mn. znějí i zní; rozk. zni, zněte; příč. zněl; podst. jm. znění
	zobecnět, 3. mn. zobecnějí i zobecní; příč. zobecněl (stát se obecným)
	zpodstatnělý
	zpopulárnět, 3. mn. zpopulárnějí i zpopulární; příč. zpopulárněl (stát se populárním)
	zpozornět, 3. mn. zpozornějí i zpozorní; příč. zpozorněl
	zpřídavnělý
	zpřísnět, 3. mn. zpřísnějí i zpřísní; příč. zpřísněl (stát se přísnějším)
	zpřítomnělý
	zprůhlednět, 3. mn. zprůhlednějí i zprůhlední; příč. zprůhledněl (stát se průhledným)
	zprůsvitnět, 3. mn. zprůsvitnějí i zprůsvitní; příč. zprůsvitněl (stát se průsvitným)
	zpružnět, 3. mn. zpružnějí i zpružní; příč. zpružněl (stát se pružným)
	ztemnělý
	ztemnět, 3. mn. ztemnějí i ztemní; příč. ztemněl (stát se temným)
	zvláčnět, 3. mn. zvláčnějí i zvláční; příč. zvláčněl (stát se vláčným)
	zvroucnět, 3. mn. zvroucnějí i zvroucní; příč. zvroucněl (stát se vroucím, vroucným)