| | Podobné: |
| d | divočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat)
|
| | dobročinnost, -i ž.
|
| | dobročinný; dobročinně
|
| | dočista přísl. (docela, úplně)
|
| g | Guyanská vysočina [gvaján-]
|
| h | Ho Či Minovo Město stř., jedn. 2. Ho Či Minova Města atd.; hočiminovoměstský, mn. -stští
|
| | Ho Či Minovo Město, Ho Či M-ova M-a s.; hočiminovoměstský
|
| j | jednočinný
|
| k | kočka ž., jedn. 3., 6. -čce; kočičí
|
| l | levotočivý
|
| m | mol, -a m., mn. 4., 7. -y (živočich)
|
| n | nadskočit
|
| | nedopočitatelný i nedopočítatelný
|
| | nespočitatelný i nespočítatelný
|
| | nevypočitatelný i nevypočítatelný
|
| | nezapočitatelný i nezapočítatelný
|
| | nezúročitelný
|
| o | odpočinek, -nku m.
|
| | odpočinout si i odpočnout si, 1. j. odpočinu si i odpočnu si; rozk. odpočiň si i odpočni si; příč. odpočinul si, odpočnul si i odpočal si, odpočinut, odpočnut i odpočat
|
| | odpočitatelný i odpočítatelný
|
| | odtočit
|
| p | počinek, -nku m.
|
| | počitadlo i počítadlo stř.
|
| | počitatelný i počítatelný
|
| | počitek, -tku m.
|
| | pootočit
|
| | primát, -a m. (živočich)
|
| | připočitatelný i připočítatelný
|
| | pročistit, rozk. pročisti i pročisť; příč. pročištěn i pročistěn
|
| | pročišťovat i pročisťovat
|
| | prvočinitel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i
|
| r | rozkročit (se)
|
| | rozpočitadlo i rozpočítadlo stř.
|
| | rozskočit se
|
| | rychločistírna, -y ž.
|
| s | samočinnost, -i ž.
|
| | samočinný; samočinně
|
| | samočištění i samočistění stř.
|
| | samočisticí (např. schopnost půdy)
|
| | seskočit
|
| | smočit (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmočit (důkladně promočit)
|
| | Soči neskl. s.; sočský
|
| | spočinout, 1. j. spočinu; rozk. spočiň; příč. spočinul
|
| | spočitatelný i spočítatelný
|
| | stočit
|
| u | úročit, podst. jm. úročení
|
| | útočiště, -iště stř., mn. 2. -išť
|
| | útočit
|
| v | vykročit
|
| | vypočitatelný i vypočítatelný
|
| | vysočina ž.
|
| z | zakročit
|
| | započitatelný i započítatelný
|
| | zátočina ž.
|
| | zaútočit
|
| | zdivočilý
|
| | zdivočit, 3. mn. zdivočí; příč. zdivočil (někoho, něco)
|
| | živočich, -a m.
|
| | živočišný
|
| | živočišstvo stř.
|
| | zločinec, -nce m.
|
| | zločinnost, -i ž.
|
| | zločinný; zločinně
|
| | zmočit (důkladně promočit); jiné je smočit (slzami, do tekutiny apod.)
|
| | zotročit
|
| | zúročit
|
