Zadáno slov: 2, hledáno: jmen
 Zvolte jiné ze zadaných: pď jmen 

j	jméno s., mn. 2. jmen, 3. jménům atd.
u	Úpravy, doplňky příkladů obecných jmen a vlastních názvů u stávajících heslových slov

j	jmění s.
	jmeniny, -in ž. pomn.
	jmenný
	jmenovat (se)
	jmenovatel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i
	jmenovitý; jmenovitě
	jmenovka ž.

	Podobné:
b	bezejmennost, -i ž.
	bezejmenný
n	najmě (zejména)
	nazývat (se), podst. jm. nazývání (jmenovat)
o	ozřejmět, 3. mn. ozřejmějí i ozřejmí; příč. ozřejměl; podst. jm. ozřejmění (stát se zřejmým)
	ozřejmit, 3. mn. ozřejmí; příč. ozřejmil; podst. jm. ozřejmení (učinit zřejmým)
p	pan, -a m., jedn. 3., 6. panu, 7. panem (jen v č. jedn., ve spojení se jmény osob, např. pan učitel, pan Novák)
	panteon, -u m.; Panteon (jméno chrámu apod.)
	pojmenování s.
	přejmenovat
	příjmení s.
	přinejmenším
s	se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.)
	stejnojmenný
t	tropus [-ro- i -ró-], -pu m. (obrazné pojmenování)
z	zájmenný
	zejména část.