Zadáno slov: 2, hledáno: hyb
 Zvolte jiné ze zadaných: prď hyb 

h	hybaj citosl.
	hýbat, 1. j. hýbu i hýbám, 3. mn. hýbou i hýbají; rozk. hýbej
	hybernové, -nů m. mn. (mnišský řád)
	hybernský; Hybernská ulice (v Praze)
	hybný
	hybrid, -u m.
	hybridizace [-dy-] ž.
	hybridní

	Podobné:
b	bezpochyby i bez pochyby (nepochybně)
c	chyba, -y ž.
	chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
	chybit, 3. mn. chybí; příč. chybil; podst. jm. chybení (udělat chybu)
k	kroutivý (např. pohyb)
n	nahýbat (se), 1. j. nahýbám (se); podst. jm. nahýbání
o	ohyb, -u m.
	ohýbat, 1. j. ohýbám; podst. jm. ohýbání
p	pochyba, -y ž.
	pochybný
	pohyb, -u m.
	pohyblivý
	pohybný
	pohybový
	přehýbat, 1. j. přehýbám; podst. jm. přehýbání
	prohýbat, 1. j. prohýbám; podst. jm. prohýbání
	průhyb, -u m.
r	rozhýbat, 1. j. rozhýbu i rozhýbám, 3. mn. rozhýbou i rozhýbají; rozk. rozhýbej; podst. jm. rozhýbání
s	sdrhnout, příč. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci)
	shyb, -u m.
	shýbat (se), 1. j. shýbám (se); podst. jm. shýbání
	shybka ž.
	shýbnout (se), příč. shýbl (se)
u	uhýbat (se), 1. j. uhýbám (se); podst. jm. uhýbání
	uhýbavý
	úhybný
v	vada ž. (chyba)
	všechen zájm., m., 2. všeho, 3. všemu atd.; všechna ž., 2., 3., 6., 7. vší, 4. všechnu (ale nade vši pochybnost); všechno s., 2. všeho atd.; mn. m. živ. všichni, m. neživ. všechny, ž. všechny, s. všechna, 2., 6. všech, 3. všem, 7. všemi
	vyhýbat se, 1. j. vyhýbám se; podst. jm. vyhýbání
	vyhýbavý
	výhybka ž.
z	záhyb, -u m.
	zahýbat dok. (k hýbat), 1. j. zahýbu i zahýbám; podst. jm. zahýbání
	zahýbat nedok. (k zahnout), 1. j. zahýbám
	zdrhnout, příč. zdrhl i zdrhnul (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci); jiné je sdrhnout (z povrchu)
	znehybnět, 3. mn. znehybnějí i znehybní; příč. znehybněl (stát se nehybným)
	znehybnit, 3. mn. znehybní; příč. znehybnil (něco)
	zohýbat, 1. j. zohýbám; podst. jm. zohýbání
	zpřehýbat, 1. j. zpřehýbám; podst. jm. zpřehýbání
	zprohýbat, 1. j. zprohýbám; rozk. zprohýbej; podst. jm. zprohýbání