prik: pravidla českého pravopisu

p	příkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	přikázat, 1. j. přikážu, 3. mn. přikážou; rozk. přikaž; podst. jm. přikázání
	příkazce, -ce m., jedn. 5. -ce
	příklad, -u m.
	příkladný
	přiklánět (se), 3. mn. přiklánějí (se) i přiklání (se)
	příklep, -u m.
	přiklížit, rozk. přikliž
	příklonný
	příklop, -u m.
	příklopka ž.
	příkon, -u m.
	příkop, -u m.; ulice Na Příkopě
	příkoří s.
	příkrasa, -y ž.
	přikrášlit
	přikrášlovat
	příkrm, -u m.
	příkrov, -u m.
	příkrý; příkře
	přikrýt, 1. j. přikryji i přikryju, 3. mn. přikryjí i přikryjou; rozk. přikryj; příč. přikryl, přikryt
	přikrývat, podst. jm. přikrývání
	přikrývka ž.
	přikývnout, příč. přikývl
	přikyvovat

	Podobné:
j	jelen, -a m.; jelení; Jelení příkop (v Praze)
k	kupříkladu i ku příkladu (příkladově)
n	např. (například i na příklad)
	například i na příklad (příkladově)
p	paprika ž.
	převodní (např. příkaz)
s	střižný (např. příkrov)
u	Úpravy, doplňky příkladů obecných jmen a vlastních názvů u stávajících heslových slov
z	zpříkra přísl.