r | rozkol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y |
rozkolébat i rozkolíbat, podst. jm. rozkolébání i rozkolíbání | |
rozkolísat, podst. jm. rozkolísání | |
rozkolnictví s. | |
rozkolník, -a m. | |
rozkoš, -e ž. | |
rozkošný | |
rozkousat, 1. j. rozkoušu i rozkousám, 3. mn. rozkoušou i rozkousají; rozk. rozkousej |
rozko, dopře, vyjíž, dojeď, ratibořice, vypátrat, asytit, tučnáčí, mychat, výloh