r | rozkol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y |
r | rozkolébat i rozkolíbat, podst. jm. rozkolébání i rozkolíbání |
rozkolísat, podst. jm. rozkolísání | |
rozkolnictví s. | |
rozkolník, -a m. |
rozkol, denín, romanopiskyně, otcov, presly, světoběžnice, vymíl, zástřel, ontologický, černoš