| r | rozkol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y |
| r | rozkolébat i rozkolíbat, podst. jm. rozkolébání i rozkolíbání |
| rozkolísat, podst. jm. rozkolísání | |
| rozkolnictví s. | |
| rozkolník, -a m. |
rozkol, slučovat, verze, neopo, paňáca, burgundsko, teř, ínek, tlustokožec, uzurpovat