| r | rozpačitý |
| rozpad, -u m. | |
| rozpadnout se, příč. rozpadl se; podst. jm. rozpadnutí | |
| rozpakovat se (váhat) | |
| rozpaky, -ů m. pomn. | |
| rozpálit, rozk. rozpal | |
| rozpalovat | |
| rozpárat, 1. j. rozpářu i rozpárám, 3. mn. rozpářou i rozpárají; rozk. rozpárej; podst. jm. rozpárání | |
| rozparek, -rku m. | |
| rozparovat |
| Podobné: | |
| z | zrozpačitět, 3. mn. zrozpačitějí i zrozpačití |
rozpa, narcista, ztma, cibis, mou, antropolog, šků, borový, rekční, sklouzn