rozs: pravidla českého pravopisu

r	rozsadit, příč. rozsazen
	rozsah, -u m.
	rozsáhlý
	rozsápat, 1. j. rozsápu i rozsápám; rozk. rozsápej; podst. jm. rozsápání
	rozsázet, 3. mn. rozsázejí i rozsází
	rozsazovat
	rozsedat se
	rozsedlina ž.
	rozsednout (se), příč. rozsedl (se)
	rozsekat
	rozseknout, příč. rozsekl i rozseknul
	rozsemenit (se)
	rozsev, -u m.
	rozsévat i rozsívat, podst. jm. rozsévání i rozsívání
	rozsít, 1. j. rozseji i rozseju, 3. mn. rozsejí i rozsejou; rozk. rozsej; příč. rozsel i rozsil, rozset
	rozsivky, -vek ž. mn. (řasy)
	rozskočit se
	rozskřípat, 1. j. rozskřípu i rozskřípám; rozk. rozskřípej; podst. jm. rozskřípání
	rozslzet (se), 3. mn. rozslzí (se) i rozslzejí (se)
	rozsmutnit (se) i rozesmutnit (se)
	rozsocha ž.
	rozsochatý
	rozsoudit, rozk. rozsuď; příč. rozsouzen
	rozstonat se, 1. j. rozstůňu se, 3. mn. rozstůňou se; rozk. (ne)rozstonej se
	rozstoupit se i rozestoupit se, rozk. rozstupte se i rozestupte se
	rozstřel, -u m.
	rozstřihat i rozstříhat, podst. jm. rozstřihání i rozstříhání
	rozstřihnout, příč. rozstřihl, rozstřižen
	rozstřihovat
	rozstříkat, podst. jm. rozstříkání
	rozstříknout, příč. rozstříkl, rozstříknut
	rozstřikovač, -e m.
	rozstřikovat
	rozstřílet, 3. mn. rozstřílejí i rozstřílí
	rozstrkat
	rozstrouhat
	rozstup i rozestup, -u m.
	rozsudek, -dku m.
	rozsuzovat
	rozsvěcovat
	rozsvítit, rozk. rozsviť; příč. rozsvícen
	rozsychat se i rozsýchat se, podst. jm. rozsychání i rozsýchání
	rozsypat (dok.), 1. j. rozsypu i rozsypám; rozk. rozsyp i rozsypej; podst. jm. rozsypání
	rozsýpat (nedok.), 1. j. rozsýpám; rozk. rozsýpej; podst. jm. rozsýpání
	rozsýpavý

	Podobné:
r	rozesmutnit (se) i rozsmutnit (se)
	rozestoupit se i rozstoupit se, rozk. rozestupte se i rozstupte se
	rozestup i rozstup, -u m.