| r | rozváděč, -e m. |
| rozvádět, 3. mn. rozvádějí i rozvádí; příč. rozváděn | |
| rozválet, 3. mn. rozválejí i rozválí; příč. rozválen | |
| rozvářet, 3. mn. rozvářejí i rozváří; příč. rozvářen | |
| rozvášnit | |
| rozvášňovat | |
| rozvát, 3. j. rozvěje, 3. mn. rozvějí i rozvějou; rozk. rozvěj; příč. rozvál, rozvát | |
| rozvázat, 1. j. rozvážu, 3. mn. rozvážou; rozk. rozvaž; podst. jm. rozvázání | |
| rozvážet, 3. mn. rozvážejí i rozváží; příč. rozvážen | |
| rozvážit, rozk. rozvaž; příč. rozvážen | |
| rozvážka ž. | |
| rozvážný (např. člověk) |
rozvá, vysmeknou, ádku, hníz, ztlu, kuvajtsk, priv, pachtle, búm, vyčišt