| r | rozvláčný |
| rozvláknit | |
| rozvlákňovat | |
| rozvléci i rozvléct, 1. j. rozvleču, 3. mn. rozvlečou; rozk. rozvleč | |
| rozvlékat i rozvlíkat, podst. jm. rozvlékání i rozvlíkání | |
| rozvléknout i rozvlíknout, příč. rozvlékl, rozvléknul i rozvlíkl, rozvlíknul |
nijak, dosp, rozvl, rozpomně, zed, poema, spolubydl, veteri, otoď, uzíc