r | rozvláčný |
rozvláknit | |
rozvlákňovat | |
rozvléci i rozvléct, 1. j. rozvleču, 3. mn. rozvlečou; rozk. rozvleč | |
rozvlékat i rozvlíkat, podst. jm. rozvlékání i rozvlíkání | |
rozvléknout i rozvlíknout, příč. rozvlékl, rozvléknul i rozvlíkl, rozvlíknul |
dvojnáso, rozvl, výhra, kradk, říjový, šaj, zujou, tovat, mirosla, zřetel