| r | rozvraceč, -e m. |
| rozvracet, 3. mn. rozvracejí i rozvrací; příč. rozvracen | |
| rozvrátit, rozk. rozvrať; příč. rozvrácen | |
| rozvrh, -u m. | |
| rozvrhnout, příč. rozvrhl, rozvržen | |
| rozvrstvit |
Naposledy hledáno:
rozvr, sď, aroď, materiálový, bombast, oblomný, konev, sloučenin, vznětlivý, diploidní