r | rozvraceč, -e m. |
rozvracet, 3. mn. rozvracejí i rozvrací; příč. rozvracen | |
rozvrátit, rozk. rozvrať; příč. rozvrácen | |
rozvrh, -u m. | |
rozvrhnout, příč. rozvrhl, rozvržen | |
rozvrstvit |
hlava, jakkol, rozvr, šilhat, textura, lanškroun, plytk, filharmonik, essens, filharmonie