spojení: pravidla českého pravopisu

SLOVNÍ TVARY: spojení ~ spojeních ~ spojením ~ spojeními

a	alfa, -y ž. (ve spojení s alfou i omegou); kino Alfa
h	hustě, 2. st. hustěji, houšť (např. ve spojení jen houšť)
k	kolik, ve spojení s počítaným předmětem 2., 3., 6., 7. p. kolika (kolik lidí, od kolika lidí, kolika lidem)
p	pan, -a m., jedn. 3., 6. panu, 7. panem (jen v č. jedn., ve spojení se jmény osob, např. pan učitel, pan Novák)
	přes předl.; ve spojení přese [-ze] všechno, přes to přese všecko
s	sebe- ve složeninách; ve spojení s 2. stupněm příd. jm. a přísl., např. sebevětší, sebelepší, sebevíce, sebelépe
	sto, sta; ve spojení s počítaným předmětem: ze sta lidí, ke stu lidí, ale i ze sto lidí, ke sto lidem i ke stu lidem atd.; dvě stě, tři sta
t	tolik, ve spojení s počítaným předmětem 2., 3., 6., 7. p. tolika (tolik lidí, od tolika lidí, tolika lidem atd.)

	Podobné:
a	alfa ve spojeních, např. alfa-záření i záření alfa; °-záření i záření °; alfa-metoda
b	beta ve spojeních, např. beta-záření i záření beta; ±-záření i záření ±; beta-funkce
d	delta ve spojeních, např. delta-funkce, »-funkce, delta-elektron
g	gama ve spojeních, např. gama-záření i záření gama; #-záření i záření #; gama-korekce
o	omega, -y ž. (ve spojení: s alfou i omegou)
s	svar, -u m. (spojení kovových součástí)
u	u předložka s 6. p. jen před v a v několika ustálených spojeních, jako být u vytržení, u vidění, u vyjevení